Olizování jako kočičí péče
Kočka olizuje člověku vlasy a obličej především proto, že ho považuje za součást své sociální skupiny. Koťata čistí matka jazykem, dospělé kočky si navzájem upravují srst a posilují tím vztah. Když stejný postup použijí na člověka, přenášejí na něj chování známé z vlastního života.
Kočičí jazyk není hladký. Pokrývají ho drobné rohovité papily, které fungují jako hřebínek a zachytávají nečistoty i uvolněné chlupy. Vlasy jsou proto pro kočku zajímavým povrchem. Pohyb jazyka připomíná česání, i když člověk takovou péči často neocení.
Obličej má pro kočku ještě jeden význam. Výrazně z něj cítí pot, kožní maz, krém i zbytky jídla. Sůl na pokožce ji přitahuje podobně jako pach známého člověka. Olíznutí tedy není něžné gesto v lidském smyslu, ale směs péče, zvědavosti a zájmu o chuť.
Co vám tím kočka říká
Olizování slouží také k získání pozornosti. Pokud člověk po prvním olíznutí promluví, pohladí kočku nebo se zasměje, zvíře si toto chování spojí s reakcí. Příště ho zopakuje. Kočky rychle poznají, které podivné nápady vedou k odměně. Třeba právě k tomu, že se ospalý člověk probudí a začne se věnovat jejich veličenstvu.
Znám případ kocoura, který svému majiteli každé ráno olizoval obočí a přední část vlasů. Nedělal to ostatním členům domácnosti. Majitel po tomto rituálu vstal, otevřel dveře na balkon a nasypal krmení. Kocour si tedy vytvořil přesný ranní budík, jen bez možnosti reklamace.
Chování se objevuje také ve chvíli, kdy kočka hledá uklidnění. Olizování je opakovaný pohyb a navazuje na péči, která zvíře provází od mládí. Náhlé a úporné olizování spolu s křikem, neklidem, nadměrným mytím vlastní srsti nebo změnou příjmu potravy však ukazuje na stres či zdravotní potíž. Tady si nejsem jistý, kde přesně leží hranice mezi osobitým zvykem a problémem, proto by změnu měl posoudit veterinář.
Na lidské straně má gesto i hygienický rozměr. Kočičí tlama obsahuje bakterie a zvíře si předtím čistí srst, tlapky i okolí konečníku. Olíznutí zdravé neporušené kůže nepředstavuje pro zdravého člověka automaticky nebezpečí, kontakt se sliznicemi, otevřenou ránou nebo očima ale vhodný není. Já bych kočku nenechal olizovat poraněnou pokožku ani dítě kolem úst.
Vlasy, kosmetika a rozumné hranice
U vlasů záleží také na tom, co na nich člověk používá. Šampony, laky, oleje, tužidla a některé esenciální oleje obsahují látky, které kočce nesvědčí. Zvíře je při olizování spolkne, i když kůže nebo srst po použití přípravku působí suchá. Při opakovaném olizování vlasů s kosmetikou bych kočku od této činnosti odvedl a vlasy opláchl.
Potíž představují také dlouhé vlasy.
Kočičí jazyk je zachytí mezi papilami a zvíře může několik vláken spolknout. Malé množství projde trávicím traktem, větší chomáč však dráždí žaludek nebo střevo. Přesná čísla se podle zdrojů liší, takže bezpečná hranice v počtu spolknutých vlasů neexistuje.
Kočku není potřeba za olizování trestat. Stačí klidně odvrátit obličej, nabídnout ruku nebo hračku a přerušit kontakt, pokud je gesto nepříjemné. Osobně bych jí dovolil olíznout ruku, ale obličej bych si nechal pro koupelnu a vlastní ručník.
Majitel by měl sledovat hlavně změnu chování. Kočka, která to dělá od kotěte a jinak působí zdravě, si vytvořila sociální rituál. Zvíře, které začne člověka posedle olizovat po stěhování, příchodu dalšího mazlíčka nebo změně režimu, reaguje na napětí v domácnosti. V takové situaci je rozumné nejdřív odstranit stresor a při pokračujícím chování objednat vyšetření.
