Nový výdech z metra na náměstí Jiřího z Poděbrad se stal předmětem intenzivní debaty mezi umělci a architekty. Výdech, který navrhl architekt Miroslav Cikán, je kritizován za svou podobnost s díly zesnulého Johna Hejduka, konkrétně s jeho plastiky, které se nacházejí na Alšově nábřeží. Kritici, včetně Hejdukova žáka Daniela Liebeskinda, argumentují, že tato podobnost není náhodná a že nový výdech se snaží přisvojit jazyk a význam uměleckých děl, což je podle nich nepřijatelné. Odpůrci nového výdechu tvrdí, že tím došlo k degradaci uměleckého jazyka a historických hodnot, které Hejdukova díla reprezentují.
Na druhé straně, architekt Miroslav Cikán a jeho tým obhajují nový výdech jako technický prvek, který má výtvarnou hodnotu, ale není sochou. Cikán vysvětluje, že bodce na výdechu jsou praktickým prvkem, který má zabránit vniknutí nepovolaných osob do prostoru a slouží jako ochranný prvek. Podle jeho slov je důležité rozlišovat mezi technickými objekty a uměleckými díly. Tvrdí, že nový výdech měl být navržen tak, aby splňoval moderní hygienické a technické standardy, což se v případě původního výdechu nestalo.
Obhajoba nového výdechu
Podle autorů revitalizace náměstí se původní výdech, navržený architektem Petrem Šedivým, musel odstranit z hygienických důvodů. Cikán a jeho tým argumentují, že starý výdech foukal znečištěný vzduch do okolí, což mělo negativní dopad na zeleň v prostoru. Nový výdech je navržen tak, aby vzduch směřoval nahoru, čímž by se mělo zabránit poškozování okolní vegetace. Architekt Cikán dodává, že úprava starého výdechu nebyla technicky možná podle požadavků dopravního podniku, což vedlo k rozhodnutí o výstavbě nového objektu.
Na kritiku, že nový výdech připomíná Hejdukova díla, Cikán reaguje s tím, že podobnost je pouze povrchní. Upozorňuje na to, že základním prvkem, se kterým pracoval, je jehlan, což je geometrický prvek, který byl používán v architektuře po staletí. Cikán zmiňuje i příklady jiných architektů, kteří také pracovali s jehlanem, jako například Jože Plečnik. Podle něj je důležité vidět nový výdech v kontextu moderní architektury a současných potřeb městských prostor.
Kritika ze strany umělců a veřejnosti
Kritici nového výdechu se však nedají odradit a pokračují v debatě o jeho estetické a funkční hodnotě. Jan Charvát, umělecký kritik, na svých sociálních sítích upozorňuje na to, že Cikánovo obhajování demolice původního výdechu je založeno na sporných argumentech. Charvát poukazuje na to, že Šedivý byl významným architektem a jeho dílo by mělo být chráněno. Vznikající spory kolem nového výdechu se tak stávají odrazem širšího problému, který se týká ochrany architektonického dědictví a jeho významu pro městské prostředí.
Debata o výdechu z metra na náměstí Jiřího z Poděbrad tak ukazuje, jak složité může být vyvážení mezi modernizací a zachováním historických hodnot. Umělecké a architektonické diskuse se stávají stále více polarizovanými, což přispívá k napětí mezi různými přístupy k městskému designu. Zatímco někteří vidí v novém výdechu příležitost pro revitalizaci prostoru, jiní ho považují za hrozbu pro estetiku a kulturu města. Spory v této oblasti pravděpodobně budou pokračovat, a tak se město bude muset zabývat tím, jaký směr zvolit pro svou architektonickou budoucnost.
