Ve čtvrtek 28. srpna oznámil americký prezident Donald Trump, že dochází k přejmenování Ontarijského jezera na Americké jezero. Tato změna se má projevit v oficiálním systému zeměpisných názvů v USA během následujícího měsíce. Ačkoli se jedná o krok, který vzbudil pozornost, odborníci a kartografové v České republice se shodují, že změna názvů map v Česku se zřejmě neuskuteční. Jan Ptáček, šéfredaktor české kartografické společnosti Kartografie Praha, uvedl, že kartografové se řídí doporučeními Organizace spojených národů, na které Trumpova rozhodnutí nemají žádný vliv.
„K tomu vůbec není důvod. Stejně jako jsme neměnili mapy, když přejmenoval Mexický záliv na Americký. Pokud jde o názvy, poslouchají kartografové v první řadě Organizaci spojených národů a její Názvoslovnou komisi. Jak vidíme, některé americké instituce změnu jeho nařízení rovněž nerespektují,“ podotkl Ptáček, čímž podtrhl, že mapy v Česku zůstanou beze změny. Trumpovo rozhodnutí považují odborníci za spíše symbolické, protože většina zemí a institucí se k jeho nařízením nebude přiklánět.
Historie Trumpových změn názvů
Trumpova snaha o přejmenování geografických útvarů není novinkou. Už loni se pokusil přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv, což se však nesetkalo s širokým přijetím, ba naopak, řada amerických médií a institucí včetně agentury AP názvu Americký záliv používat odmítla. Tento spor vyvolal na politické scéně v USA značné diskuze. Přejmenování geografických míst se stalo součástí širšího politického diskurzu, v němž Trumpova administrativa často zpochybňuje rozhodnutí předchozích vlád. Například i přejmenování nejvyšší hory Severní Ameriky, které Trump provedl, když vrátil název Mount McKinley, je příkladem jeho snahy o návrat k tradičním názvům, které považuje za součást americké identity.
Podle amerikanisty Jakuba Dopierally z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je za Trumpovým krokem především politicko-kulturní motivace. „Od Obamy to byla změna směrem k uznání historického nároku domorodého obyvatelstva. S tím Trump v rámci své nacionalistické rétoriky nesouhlasil,“ vysvětlil Dopieralla. Z jeho pohledu je však poslední pokus o přepis map spojen s obchodními spory se severním sousedem. „Je to jeden z kroků v rámci obchodní války, která momentálně probíhá mezi USA a Kanadou. Vzájemně si eskalují celní sazby a zdaňují různé typy zboží. Jde o symbolickou provokaci, kterou se Trump snaží ponížit Kanadu a pomoci si v rámci obchodních jednání,“ dodal expert.
Reakce na Trumpovo rozhodnutí v USA
Americká veřejnost a jednotlivé státní instituce reagovaly na Trumpovo rozhodnutí různě. Například guvernérka státu New York oznámila, že nový název Ontarijského jezera uznávat nebude, což naznačuje, že o přejmenování se bude rozhodovat na úrovni jednotlivých států. „Je diskutabilní, jaké to reálné využívání vůbec bude. Ontarijské jezero vlastně sousedí ve Spojených státech pouze se státem New York, a jak ukazuje reakce guvernérky, bude těžké prosadit nový název i na americké úrovni,“ uvedl Dopieralla. Tímto se ukazuje, že přestože Trumpova administrativa se snaží prosadit nová jména, není to jednoduché a vyžaduje to širokou podporu.
Trumpovo oznámení zaskočilo novináře na tiskové konferenci v Bílém domě, kde prezident prohlásil: „S okamžitou platností změníme název Ontarijského jezera na Americké jezero.“ Tento výrok vyvolal vlnu otázek a debat, nejen na poli geografie, ale také v oblasti mezinárodních vztahů. Jak se zdá, Trumpova rozhodnutí jsou stále více provázaná s jeho obchodními a politickými ambicemi, což zanechává otazníky ohledně budoucnosti těchto geografických názvů a jejich přijetí na mezinárodní scéně.
