Spící pes může působit, jako by byl zcela odpojený od okolí. Jeho mozek však ani v noci neodpočívá úplně. Zpracovává informace, upevňuje vzpomínky a střídá několik spánkových fází, podobně jako lidský mozek. V některých okamžicích se zvířeti pohybují oči pod zavřenými víčky, škubou tlapky nebo tiše kňučí. Právě tyto projevy vědci považují za jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že psi mohou snít.
Psí spánek má několik pravidelných fází
Spánek psa se dělí především na fázi NREM a REM. Zkratka NREM označuje období, kdy se tělo postupně uvolňuje, zpomaluje se srdeční tep i dýchání a organismus přechází do hlubšího odpočinku. REM, tedy fáze rychlých pohybů očí, přichází později. Právě v ní je mozková aktivita výraznější a podobá se bdělému stavu.
Na rozdíl od člověka ale pes obvykle nespí v jednom dlouhém nočním úseku. Odpočinek si rozděluje do kratších cyklů během celého dne i noci. Jednotlivé cykly mohou trvat přibližně 20 až 30 minut, i když délka se liší podle věku, velikosti a podmínek. Po krátkém probuzení pes často znovu usne a celý proces se opakuje.
Dospělý pes prospí v průměru zhruba 10 až 14 hodin denně. Některá plemena a jedinci potřebují více času. Štěňata mohou spát 18 až 20 hodin, protože jejich nervový systém, svaly a imunitní systém se stále vyvíjejí. Starší psi také často odpočívají déle než dospělí jedinci v plné kondici.
Velkou část spánku tvoří lehčí NREM fáze. Hlubší fáze nastává tehdy, když je tělo nejvíce uvolněné, svaly mají nižší napětí a probuzení trvá déle. V této době se aktivují procesy důležité pro obnovu organismu. U štěňat má hluboký spánek význam také pro vývoj mozku a učení nových dovedností.
Co se odehrává v mozku během REM
REM fáze bývá u psů kratší a přichází častěji než u lidí. Výzkumy spánku u savců ukazují, že během ní se mění elektrická aktivita mozku, zrychluje se dýchání a mohou se objevovat drobné pohyby očí. Tělo je přitom do značné míry znehybněné mechanismem, který brání tomu, aby zvíře své vnitřní prožitky skutečně naplno provádělo.
Nejde však o úplné ochromení. U psa lze pozorovat jemné škubnutí prstů, pohyb vousků, chvění uší nebo krátké pohyby tlapek. Někdy zvíře zavrčí, zakňučí či tiše zaštěká. Vědci tyto projevy dávají do souvislosti se snovou aktivitou, přímý obsah snu ale pochopitelně nelze u psa změřit ani ověřit rozhovorem.
Podle neurologů je pravděpodobné, že psí sny vycházejí ze skutečných zážitků. Pes může ve spánku znovu „procházet“ situace spojené s pachy, pohybem, jídlem, hrou nebo setkáním s jinými zvířaty. Zatímco člověk často popisuje složité obrazy a příběhy, u psa mohou být důležitější čichové a pohybové vjemy. Jistotu v tomto směru ale současná věda nemá.
Významnou roli hraje paměť. Spánek pomáhá mozku třídit informace a upevňovat to, co se zvíře během dne naučilo. U psů se tento proces týká například výcviku povelů, orientace v prostředí nebo zapamatování nových pachů. Studie na různých druzích savců opakovaně ukazují, že kvalitní spánek podporuje učení a schopnost později si informace vybavit.
Proč štěňata cukají tlapkami častěji
Majitelé si nejvýraznější pohyby během spánku často všimnou u štěňat. Ta nejen spí déle, ale také tráví větší část odpočinku v REM fázi. Jejich nervová soustava se rychle vyvíjí a opakovaná aktivita mozku může souviset s učením pohybových vzorců. Škubání tlapek proto u mladého psa obvykle představuje normální projev spánku.
Rozdíly se objevují také mezi plemeny a velikostmi. Menší psi mívají kratší spánkové cykly, a proto mohou snít častěji, i když jednotlivé epizody trvají kratší dobu. Větší psi mohou mít naopak delší cykly. Nejde ale o pevné pravidlo platné pro každého jedince. Záleží na jeho povaze, aktivitě, zdraví i prostředí.
Pokud pes přes den absolvoval náročný výcvik, dlouhou procházku nebo intenzivní hru, může ve spánku více pohybovat tlapkami a vydávat zvuky. Organismus se vyrovnává s únavou a mozek zpracovává množství nových podnětů. Stejný efekt může mít stresující událost, například návštěva veterináře, stěhování nebo hlučná oslava.
Spícího psa není vhodné kvůli běžnému škubání budit dotykem. Náhlé probuzení může zvíře vylekat a v ojedinělých případech vést k nechtěnému kousnutí. Pokud je potřeba psa vzbudit, bezpečnější je oslovit ho z větší vzdálenosti klidným hlasem a počkat, až se probere.
Kdy je pohyb ve spánku ještě normální
Občasné škubnutí, změna polohy, tiché kňučení nebo krátké zrychlení dechu většinou nepředstavují důvod k obavám. Normální spánkový projev bývá krátký, nepravidelný a po probuzení pes působí obvyklým dojmem. Také oči mohou pod zavřenými víčky rychle pohybovat, což odpovídá REM fázi.
Veterinární vyšetření je na místě tehdy, pokud se epizody opakují velmi často, trvají neobvykle dlouho nebo se zhoršují. Varovným signálem jsou silné a pravidelné křeče celého těla, ztuhnutí, nadměrné slinění, pomočení, ztráta kontroly nad pohyby nebo zmatenost po probuzení. Tyto příznaky mohou souviset se záchvatem, nikoli se snem.
Důležitý je také rozdíl mezi snem a poruchou spánku. U některých psů, zejména starších, se mohou objevit výraznější pohyby končetin nebo změny v chování během noci. Veterináři proto doporučují epizodu natočit na telefon a zaznamenat její délku, četnost i to, jak se pes chová po probuzení. Video často pomůže při rozlišování běžného snění od neurologického problému.
Jak psovi zajistit kvalitní odpočinek
Pro zdravý spánek potřebuje pes klidné a bezpečné místo, kde ho nikdo nebude pravidelně rušit. Pelíšek by měl odpovídat jeho velikosti a poskytovat dostatek prostoru pro natažení i změnu polohy. U starších zvířat je vhodná měkčí opora, která uleví kloubům, ale zároveň se z ní pes snadno zvedne.
Pomáhá pravidelný denní režim. Přiměřený pohyb a čichové aktivity podporují přirozenou únavu, zatímco těsně před spaním může příliš intenzivní hra psa zbytečně rozrušit. Štěně by mělo mít možnost nerušeně spát i během dne. Děti je vhodné naučit, že k odpočívajícímu psovi se nepřibližují bez dozoru a nesnaží se ho budit.
Spánek může narušovat bolest, svědění, zažívací potíže, úzkost nebo potíže s dýcháním. U krátkolebých plemen, například mopsů, francouzských buldočků a anglických buldoků, je třeba věnovat pozornost hlasitému chrápání, lapání po dechu a opakovanému buzení. Pokud pes dlouhodobě spí neklidně, přes den je nezvykle unavený nebo se jeho spánkové návyky náhle změnily, měl by jeho stav posoudit veterinář.
To, že pes ve spánku pohybuje tlapkami nebo tiše zvuky doprovází své sny, tedy obvykle znamená, že jeho mozek pracuje stejně aktivně jako během jiných přirozených fází odpočinku. Nejlepší reakcí bývá nechat ho nerušeně spát a sledovat, zda se po probuzení chová normálně.