Konec fast fashion? Jak generace Z mění nákupy v sekáčích a na Vinted v novou definici luxusu

Secondhand už není nouzová volba

Nákup oblečení z druhé ruky se v posledních letech přesunul z okraje módního trhu přímo do hlavního proudu. Dřív si lidé sekáče spojovali hlavně s nízkými cenami. Dnes tam ale chodí i zákazníci, kteří hledají konkrétní značky, kvalitní materiály nebo neobvyklé střihy. Stejný posun je vidět také u online platforem, především u Vinted. Nabízí se tam všechno od oblečení, obuvi a doplňků z běžných řetězců až po luxusní značky.

Výrazně k tomu přispívá generace Z, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2012. Její mladší část sice stále nakupuje i v řetězcích rychlé módy, zároveň ale víc přemýšlí o původu výrobků, ceně za jedno nošení i možnosti oblečení později prodat. Podle průzkumu společnosti ThredUp z roku 2024 měl globální trh s oblečením z druhé ruky dosáhnout do roku 2028 hodnoty 350 miliard dolarů. Jde o odhad vycházející z dat jednotlivých trhů a spotřebitelských průzkumů, přesto dobře ukazuje, jak rychle se tento segment rozšiřuje.

V Česku je tento trend vidět ve velkých městech i na sociálních sítích. Sekáče pořádají tematické výběry, prodejní akce a takzvané vintage pop-upy. Uživatelé Vinted zase pátrají po konkrétních kolekcích nebo starších modelech tenisek. Z oblečení, které bylo dříve jednoduše označováno za použité, se tak stává zboží s příběhem, omezenou dostupností a někdy také vyšší cenou.

Proč mladí nakupují na Vinted a v sekáčích

Do rozhodování vstupuje hned několik faktorů. Tím prvním je cena. U značkového svetru, bundy nebo kabelky může být rozdíl proti novému výrobku desítky procent, u některých luxusních kusů dokonce i více než polovina. Záleží na stavu, stáří, původní ceně a aktuální poptávce. Výhodný nákup ale není samozřejmostí: žádané vintage modely nebo limitované kolekce se naopak mohou prodávat dráž než nové zboží v běžném výprodeji.

Druhým důvodem je originalita. Kolekce rychlé módy vznikají ve velkých objemech a stejné modely jsou k dostání v mnoha zemích. V sekáči nebo na Vinted se dá narazit na starší střih, vyřazenou kolekci či kousek od značky, která už na trhu nepůsobí. Pro část generace Z se hledání oblečení stává podobným procesem jako pátrání po hudbě na vinylu nebo starší elektronice. Nejde jen o funkci. Hodnotu má také vzácnost a možnost vytvořit si osobitý styl.

Roli hraje i snadný prodej. Uživatel si může koupit oblečení s vědomím, že ho později nabídne dál. Tím se zmenšuje psychologická bariéra spojená s utracením peněz za módní trend. Zákazník nekupuje jen hotový produkt, ale také možnost jeho dalšího zhodnocení. Tento model podporují i algoritmy, které podle předchozího chování doporučují podobné značky, velikosti a styly.

Prodejní platformy však přinášejí i určitá rizika. U značkového zboží se objevují padělky, fotografie mohou zakrývat vady a uvedená velikost nemusí odpovídat současnému značení. Kupující by proto měl projít hodnocení prodejce, prohlédnout si detailní snímky švů, štítků a materiálu a před nákupem si vyžádat rozměry. U dražších kusů je důležité ověřit doklad o původu nebo využít službu kontroly pravosti, pokud ji platforma nabízí.

Novou hodnotou je životnost a původ

Rostoucí zájem o secondhand souvisí také s kritikou rychlé módy. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že spotřeba textilu v Evropské unii patří mezi významné zdroje dopadů na životní prostředí. Oděvní průmysl spotřebovává velké množství vody, energie a chemických látek. Značná část oblečení se navíc vyřadí ještě dřív, než se skutečně opotřebuje. Organizace spojené s ochranou klimatu zároveň upozorňují, že textilní odvětví se na globálních emisích skleníkových plynů podílí v řádu jednotek procent. Přesné odhady se liší podle metodiky a podle toho, zda zahrnují celý dodavatelský řetězec.

Secondhand ovšem automaticky neznamená ekologickou volbu. Když si někdo koupí deset levných kusů jen proto, že jsou použité, nemusí tím svou spotřebu nijak snížit. Dopad zvyšuje také doprava, hlavně při posílání jednotlivých balíků na dlouhé vzdálenosti, a vracení zboží. Největší přínos má nákup tehdy, když opravdu nahrazuje pořízení nového oblečení a zakoupený kus se používá dlouhodobě.

Právě dlouhá životnost se stává jednou z nových definic luxusu. U kabátu může být důležitější kvalitní vlna, pevná podšívka a možnost opravy než logo na náprsní kapse. U džínů rozhoduje gramáž denimu, způsob šití i stav zipu. U kožené obuvi zase záleží na konstrukci podrážky a možnosti její výměny. Mladí zákazníci proto stále častěji porovnávají nejen cenu, ale také materiál, původ a předpokládaný počet let používání.

Jak se mění chování značek

Rostoucího zájmu o použitou módu si pochopitelně všímají i výrobci. Některé značky zavedly vlastní programy oprav, zpětného výkupu nebo prodeje obnovených výrobků. Outdoorová značka Patagonia dlouhodobě provozuje program Worn Wear, který podporuje opravy a další prodej použitých produktů. Podobné služby se objevují také u výrobců obuvi, džínů a sportovního vybavení.

Pro značky je secondhand zároveň příležitostí i hrozbou. Oblečení, které se opakovaně prodává, může posílit jeho reputaci a přivést k výrobci nové zákazníky. Z prodeje použitého kusu však původní výrobce obvykle nemá přímý příjem. Firmy proto vytvářejí vlastní platformy, nabízejí servis nebo spolupracují s tržišti, aby si část tohoto trhu udržely.

Evropská unie se snaží proměnit také pravidla pro výrobu a likvidaci textilu. Od roku 2025 mají členské státy zajistit oddělený sběr textilu. To ale neznamená, že každý odevzdaný kus bude znovu použit. Část oděvů bude možné prodat či recyklovat, jiná bude příliš poškozená nebo znečištěná. Nová evropská pravidla pro ekodesign mají postupně zvýšit opravitelnost a odolnost výrobků a omezit ničení neprodaného zboží.

Samotná regulace ale spotřební návyky nezmění. Pokud budou kolekce vznikat v krátkých cyklech a zákazníci budou nakupovat impulzivně, secondhand může rychlou módu jen doplňovat, nikoli nahrazovat. Rozhodující bude, jestli se nákup z druhé ruky stane součástí promyšlenějšího šatníku.

Jak nakupovat z druhé ruky rozumně

Rozumný nákup začíná jednoduchou otázkou: skutečně daný kus využijete? U Vinted se vyplatí předem projít více nabídek stejného modelu a porovnat cenu, stav i náklady na dopravu. Fotografie by měly zachycovat celý oděv i detaily, například podpaží, manžety, podrážku nebo vnitřní štítek. U kalhot a sak je pak spolehlivější řídit se rozměry než číslem na cedulce.

  • Kontrolujte materiál: přírodní vlákna nebo kvalitní směsi mohou být odolnější, vždy však záleží na zpracování a údržbě.
  • Počítejte celkovou cenu: k částce za zboží patří doprava, případné ověření pravosti i náklady na čištění nebo opravu.
  • Vyhněte se podezřele výhodným nabídkám: nízká cena u žádané luxusní značky může signalizovat padělek nebo skrytou vadu.
  • Plánujte další použití: nadčasový kus, který lze kombinovat s několika outfity, bývá praktičtější než krátkodobý trend.
  • Pečujte o oblečení: správné praní, sušení a drobné opravy prodlužují životnost více než samotný způsob nákupu.

Generace Z tak nemění jen místo, kde oblečení pořizuje. Proměňuje také samotné měřítko hodnoty: nové nemusí být lepší, drahé nemusí znamenat kvalitní a luxus nemusí spočívat v nedostupnosti. Pro část zákazníků je dnes výjimečný kus, který vydrží roky, není k vidění na každém rohu a může dostat další život i po prvním majiteli.