Průjem u psa patří k nejčastějším důvodům, proč lidé míří do veterinární ordinace. Pro psa přitom nejde o nic příjemného. Někdy trvá jen krátce, jindy se potíže vlečou a vracejí. V obou případech průjem naznačuje, že v trávicím systému není něco v pořádku. Proč o tom mluvím? Protože když člověk včas pozná příčinu i varovné příznaky, může předejít zbytečným komplikacím.
Co je průjem a jak ho poznat?
Průjem znamená, že se stolice stává řídkou až vodnatou a pes ji vylučuje častěji než obvykle. Často se přidá také zvýšené nutkání k defekaci, obtížné udržení stolice nebo dokonce stolice s krví či hlenem. Její barva i konzistence se mohou lišit – záleží na tom, co průjem vyvolalo a jak vážný problém právě je.
Nejčastější příčiny průjmu u psů
Důvodů může být opravdu hodně. Některé jsou banální, jiné už mohou psa ohrozit na životě.
- Dietní chyba: Tady bývá příčina nejčastěji. Pes mohl sníst něco, co mu nesedlo – třeba zbytky jídla ze stolu, odpadky, zkažené jídlo nebo příliš mnoho pamlsků. Potíže může spustit také náhlá změna krmiva, ať už jde o jinou značku, nebo přechod například z granulí na BARF.
- Stres a úzkost: Silný stres může rozhodit trávení i u psa, podobně jako u člověka. Spouštěčem bývá stěhování, návštěva veterináře, bouřka nebo odloučení a průjem se pak může objevit z ničeho nic.
- Vnitřní paraziti: Škrkavky, tasemnice, kokcidie i giardie patří mezi časté viníky, hlavně u štěňat. Dráždí střevní sliznici, a tím narušují správné trávení.
- Bakteriální nebo virové infekce: Bakterie, například Salmonella a Campylobacter, nebo viry, jako parvovirus a koronavirus, mohou způsobit vážný průjem. Často se zároveň objeví zvracení, apatie a horečka. Parvovirus je obzvláště nebezpečný pro štěňata a neočkované psy.
- Alergie nebo intolerance na krmivo: Některým psům vadí určité složky potravy. Nejčastěji jde o bílkoviny, například kuřecí nebo hovězí maso, mléčné výrobky či pšenici. Výsledkem může být chronický průjem a k tomu kožní nebo další trávicí potíže.
- Zánětlivé onemocnění střev (IBD): Při chronickém zánětu střevní stěny se trávicí potíže táhnou delší dobu. Kromě průjmu se může přidat zvracení a hubnutí.
- Onemocnění orgánů: Průjem někdy upozorňuje na jiný zdravotní problém, například onemocnění ledvin, jater nebo slinivky břišní. Objevit se může také u nádorových onemocnění.
- Léky: Některé léky, především antibiotika, narušují rovnováhu střevní mikroflóry. Průjem pak může být jejich vedlejším účinkem.
- Požití toxických látek: Jedovaté rostliny, chemikálie a další toxické látky mohou po požití vyvolat akutní průjem. Současně se mohou objevit i jiné vážné příznaky otravy.
Kdy okamžitě vyhledat veterináře?
Jednorázový a mírný průjem se často upraví sám. Jenže pokud se přidají další potíže, je návštěva veterináře nezbytná a neodkladná:
- Průjem trvá déle než 24-48 hodin.
- Průjem je velmi silný, vodnatý nebo opakovaný.
- Pes zvrací, je apatický, slabý, odmítá pít nebo má horečku.
- Ve stolici je krev (jasně červená čerstvá krev nebo černá dehtovitá stolice, která značí natrávenou krev) nebo velké množství hlenu.
- Pes vykazuje známky dehydratace (suché, lepivé dásně, zapadlé oči, snížená elasticita kůže – kůže na krku se po zvednutí nevrací ihned zpět).
- Jedná se o štěně nebo velmi starého psa, protože u nich může dehydratace i vznik vážných komplikací postupovat rychleji.
- Máte podezření, že pes snědl něco toxického nebo ostrého předmětu.
Léčba průjmu u psa
Postup se odvíjí od příčiny a síly průjmu. U lehkých potíží může stačit domácí péče, ale někdy je potřeba veterinární zásah – a tady se nevyplatí čekat, až se stav zhorší.
Domácí péče (pouze u mírných případů a po konzultaci s veterinářem):
- Hladovka: U dospělých psů se doporučuje 12-24 hodin hladovka (pouze čerstvá voda!). Trávicí systém si během této doby odpočine a může se začít regenerovat. U štěňat a velmi malých psů musí být hladovka kratší, případně se nedoporučuje vůbec, protože hrozí hypoglykémie (prudký pokles cukru v krvi).
- Malé porce lehce stravitelného jídla: Po hladovce nabídněte malé a časté porce vařeného kuřecího masa bez kůže a kostí s vařenou rýží, a to v poměru 1:2 nebo 1:3 ve prospěch rýže. Dietu podávejte několik dní. Potom se během 3-5 dnů pomalu vraťte k běžnému krmivu. Přidat můžete také vařenou mrkev, která má stahující účinky.
- Dostatek čerstvé vody: Pes musí mít neustále přístup k čerstvé vodě, jinak mu při průjmu hrozí dehydratace.
- Probiotika: Veterinář může doporučit speciální probiotika pro psy. Ta pomáhají obnovit rovnováhu střevní mikroflóry a podpořit trávení.
Veterinární léčba:
Domácí péče někdy nestačí. Pokud průjem pokračuje nebo je stav psa vážnější, veterinář nejprve hledá příčinu a podle výsledků nastaví léčbu:
- Diagnostické testy: Vyšetřit může stolici, například na parazity nebo bakteriální kultivaci, a také krev, která ukáže celkový stav, zánět i funkci orgánů. Podle potřeby se provádí rentgen nebo ultrazvuk břicha, aby se vyloučilo cizí těleso či jiná patologie.
- Léky: Veterinář může předepsat:
- Léky proti průjmu: Například adsorbenty, které na sebe vážou toxiny a pomáhají stolici zahustit.
- Antibiotika: Používají se tehdy, pokud se prokáže bakteriální infekce.
- Léky proti zvracení: Pomáhají zmírnit nevolnost a zvracení.
- Léky na ochranu střevní sliznice: Podporují její hojení.
- Intravenózní tekutiny: Při závažné dehydrataci je nutné podat tekutiny nitrožilně, aby se pes rychle zavodnil.
- Hospitalizace: U velmi vážných stavů, například při parvovirové infekci nebo silné dehydrataci, může být nutná hospitalizace a intenzivní péče.
Prevence průjmu
Úplně každému průjmu zabránit nejde. Riziko ale můžete výrazně snížit několika jednoduchými návyky, které se v běžné péči o psa rychle stanou rutinou:
- Krmte kvalitním a konzistentním krmivem: Vybírejte kvalitní krmivo, které odpovídá věku a velikosti psa. Časté střídání značek trávicímu systému obvykle neprospívá.
- Pozvolná změna krmiva: Při změně krmiva postupujte pomalu, ideálně po dobu 7-10 dnů. Nové krmivo postupně přimíchávejte ke starému, aby si trávení stihlo zvyknout.
- Zabraňte přístupu k nevhodným potravinám: Odpadky držte mimo dosah psa a nedávejte mu zbytky lidského jídla. Kořeněné, tučné nebo sladké potraviny, stejně jako jídlo s cibulí či česnekem, pro psy často vhodné nejsou.
- Pravidelné odčervení: Dodržujte doporučený plán odčervení, především u štěňat. Pomáháte tím předcházet parazitárním infekcím.
- Očkování: Zkontrolujte, že je pes řádně očkovaný proti infekčním chorobám, jako jsou parvovirus a koronavirus. Ty mohou způsobit opravdu závažný průjem.
- Omezte stres: Snažte se stresové situace omezovat. Když se jim nejde vyhnout, například při cestování, proberte s veterinářem možnosti, jak je pro psa zvládnout lépe.
- Hygiena: Misky na krmivo i vodu pravidelně udržujte čisté.
Průjem u psů je sice běžný, ale ve většině případů řešitelný problém. Sledujte, jak dlouho trvá a jak se pes celkově chová. Pokud si nejste jistí nebo se jeho stav zhoršuje, nejlepší a nejbezpečnější je poradit se s veterinárním lékařem – včasná diagnóza může ušetřit spoustu starostí.
