V Římě si řekněte prostě „un caffè“
Chcete v římské kavárně splynout s davem, nebo na sebe upozornit jako člověk, který si spletl malý italský bar s letištním bufetem? Stačí jeden detail: objednat si jednoduše „un caffè“. Dostanete malé silné espresso, tedy přesně to, čemu u nás často říkáme obyčejná káva.
Slovo „espresso“ samozřejmě nikdo z podniku nevyhodí, místní ho ale používají méně okázale. Když řeknete „un caffè“, obsluha většinou pochopí, že chcete krátkou černou kávu. Bude rychlá, výrazná a bez zbytečného ceremoniálu.
Nejdřív pult, potom peněženka
Římská kavárna nemusí být místem, kde si člověk sedne na hodinu, vytáhne notebook a začne přemýšlet o smyslu života. Často jde o malý podnik s pultem, několika stoličkami a obsluhou, která pracuje tempem, při němž turista začne podezírat vlastní hodinky.
Vstoupíte, pozdravíte „buongiorno“ a objednáte si. Někde nejprve zaplatíte u pokladny a s účtenkou jdete k pultu, jinde objednávku řeknete rovnou baristovi. Když si nejste jistí, chvíli sledujte, co dělají ostatní. V Římě to není ostuda, spíš levnější varianta než zbytečná panika.
Jednou jsem viděl návštěvníka, který asi pět minut vysvětloval, že chce „něco jako cappuccino, ale silnější, méně mléčné a hodně italské“. Barista na něj chvíli hleděl a potom mu podal espresso. Muž přikývl, jako by právě složil jazykovou zkoušku, a odešel. Já bych v podobné situaci volil kratší cestu: „Un caffè, per favore.“
Znám případ dalšího cestovatele, který si před objednávkou pečlivě připravil několik italských vět, ale ve frontě nakonec jen ukázal na šálek vedle pokladny. Obsluha mu rozuměla okamžitě. Myslím, že u římské kávy často vyhraje jednoduchost nad dokonalou výslovností.
Cappuccino po obědě? Místní si toho možná všimnou
Cappuccino není v Itálii po dvanácté hodině zakázané. Nikdo kvůli němu nezavolá policii ani vás nevyvede z kavárny. Mléčná káva má ale pevné místo hlavně v ranním provozu, často společně s pečivem. Po obědě a večer se většina místních drží espressa.
Osobně bych si cappuccino po těžkém obědě v Římě nedal. Ne kvůli posvátnému pravidlu, ale protože k talíři těstovin s omáčkou a sklenici vína působí obří mléčná pěna trochu jako zimní bunda na pláži. Někomu to vyhovuje, mně ne.
Pokud chcete mléčnou kávu, objednejte si „cappuccino“. Pro menší množství mléka může posloužit „macchiato“, tedy espresso s trochou mléčné pěny. Pozor na „latte“. Samotné slovo znamená mléko. Když si objednáte „un latte“, můžete dostat sklenici mléka a velmi cennou lekci z italštiny.
Cukr podle chuti, ne podle pravidel
Na baru bývá cukr po ruce. Sáček roztrhnete, nasypete do šálku a espresso vypijete často na dva doušky. Někteří Italové kávu sladí, jiní by se na oslazené espresso dívali, jako by jim někdo nabídl kečup do carbonary. Já bych si cukr dal jen tehdy, kdyby byla káva opravdu přepálená. U dobrého podniku bych mu osobně věřil i bez sladidla.
Nejsem odborník, ale u tohoto bych si raději ověřil místní zvyklosti přímo v konkrétní kavárně. V turistických čtvrtích totiž narazíte na podniky, které hrají podle jiných pravidel než bar na rohu, kam chodí stejní lidé každé ráno. Já bych proto nespoléhal na jednu univerzální představu o tom, jak se má římská káva pít.
Kolik stojí káva a kdy účet naroste
Espresso vypité u pultu bývá levnější než káva servírovaná ke stolu. Jakmile si sednete na vyhlídkové terase poblíž známé památky, neplatíte jen za nápoj. V ceně se může objevit židle, výhled, obsluha i fakt, že kolem vás proudí polovina světa s fotoaparátem.
Neriskoval bych dlouhé vysedávání u prvního podniku přímo u fontány di Trevi. Káva tam může být báječná, ale účet vás někdy probere spolehlivěji než samotné espresso. Myslím, že se vyplatí popojít o několik ulic dál, kde bývá menší ruch a větší šance, že vedle vás bude stát někdo, kdo si opravdu přišel dát kávu, ne pořídit důkaz o její existenci.
Stačí pozdravit, říct „un caffè, per favore“, zaplatit a vypít ho u pultu. Dlouhé vysvětlování ani žádost o nápoj „jako v Itálii“ většinou není potřeba. Řím má rád jednoduchost, rychlost a lidi, kteří neblokují celý bar kvůli jedné fotografii pěny.
Já bych si římské ráno bez malého espressa vypitého u pultu nenechal ujít a bez venkovního posezení bych si kávu u fontány di Trevi raději neobjednal.
