V sobotu ráno Jana otevřela dveře obýváku a zarazilo ji ticho. Hugo, její kanár, seděl načepýřený na nejnižším bidýlku a potravy v misce téměř neubylo. Klec přitom na první pohled působila ukázkově: čisté dno, čerstvá voda, směs zrní i malá plastová houpačka. Stála však hned vedle radiátoru a u okna. Přes den se tam měnila teplota, večer na ptáka svítilo modré světlo z televize.
S podobným problémem se setkávají i další chovatelé. Kanár domácí, nejčastěji Serinus canaria domestica, je sice poměrně odolný pták, ale to neznamená, že zvládne jakékoli podmínky. Jeho tělo je malé a rychlý metabolismus reaguje na změny prostředí citlivěji než organismus psa nebo kočky. U ptáka vážícího přibližně 15 až 25 gramů může několik hodin bez potravy znamenat víc, než si člověk uvědomí.
Jak vybrat místo a klec
U jednoho kanára se často uvádí jako rozumné minimum klec dlouhá alespoň 60 centimetrů, široká 40 centimetrů a vysoká zhruba 50 centimetrů. Výška ovšem sama o sobě nestačí. Kanár se pohybuje hlavně vodorovně, takže vysoká úzká klec může vypadat velká pouze v internetovém obchodě.
Delší prostor umožní ptákovi přelet mezi bidýlky, což prospívá svalům a pomáhá držet hmotnost pod kontrolou. Kulaté klece bývají hezkým doplňkem interiéru, pro samotného ptáka ale nejsou příliš praktické. Hůře se v nich využívá prostor a některé kanáry znervózňuje, že v nich nemají jasně oddělené místo k odpočinku.
Rozestup mříží by měl být přibližně 10 až 12 milimetrů. Širší mezery mohou vést k poranění nebo útěku, příliš husté mříže zase omezují světlo a proudění vzduchu. Barva nesmí být popraskaná ani se odlupovat. Kanár mříže okusuje častěji, než by člověk čekal, a neznámý povlak proto není detail, který bych přehlížel.
Klec patří do světlé místnosti, nikoli přímo na parapet. V poledne se může její vnitřek rychle přehřát, zatímco proud studeného vzduchu od okna ochladí ptáka během chvíle. Vhodná bývá výška přibližně v úrovni očí. Kanár má přehled o okolí, ale není uprostřed každého průchodu a ruchu.
Teplota mezi 18 a 24 °C většině domácích kanárů vyhovuje. Větší potíže než mírné ochlazení obvykle způsobují prudké změny, cigaretový kouř, aerosoly, silné vůně a výpary z některých nepřilnavých povrchů. Přehřátý teflonový hrnec může uvolnit látky nebezpečné pro ptáky, i když člověk v kuchyni necítí nic podezřelého.
Světlo ovlivňuje spánek, hormony i přepeřování. Kanár by měl mít zhruba 10 až 12 hodin pravidelného klidu a tmy. Televize zapnutá do půlnoci není pro něj totéž jako tichá noc. U citlivějších jedinců se může objevit neklid, noční lekání a postupné vyčerpání.
Krmení a péče během týdne
Základ jídelníčku tvoří kvalitní směs pro kanáry, v níž bývá proso, lesknice nebo niger. Samotná směs ale nemusí pokrýt všechno. V malých porcích lze přidat listovou zeleninu, například čekanku, rukolu nebo listy pampelišky z bezpečného místa. Občas se hodí také kousek mrkve či jablka.
Ovoce kanárům často chutná, obsahuje však poměrně hodně cukru. Stačí ho nabídnout několikrát týdně a v malém množství. Avokádo, čokoláda, alkohol, kofein, cibule a silně slaná nebo kořeněná jídla do krmiva nepatří. Pečivo není vhodná běžná součást jídelníčku. Jeden drobný kousek rohlíku nejspíš problém nezpůsobí, pravidelným podáváním se ale výživa snadno rozhodí.
Zdroj minerálů může představovat sépiová kost nebo vhodný minerální blok. U samic snášejících vejce se potřeba vápníku zvyšuje. S vitaminy ve vodě bych byl opatrný; bez jasného důvodu a správné dávky mohou některé látky v těle zůstávat ve větším množství. Vodu je dobré měnit každý den, i když na pohled vypadá čistá.
Čistá klec nemusí být sterilní. Dno se mění podle míry znečištění, často několikrát týdně, misky se myjí denně a celý prostor se pravidelně čistí šetrným prostředkem. Zbytky zeleniny by v kleci neměly zůstávat dlouho, zvlášť v teple. Plíseň na jablku není jen nehezká skvrna, ale možný zdroj škodlivých látek.
Bidýlka mohou mít různé průměry. Dřevo několika tlouštěk zatěžuje chodidla přirozeněji než stejné plastové tyčky. Hladký plast při dlouhodobém používání někdy přispívá k otlakům. Smirkové návleky určené k obrušování drápků bych nepoužíval, protože mohou podráždit nebo odřít kůži.
Prostor mimo klec se hodí, ale musí být připravený. Okna mají zůstat zavřená, závěsy zatažené, ventilátor vypnutý a nádoby s vodou odstraněné. Pták může narazit do skla, uletět nebo se dostat do dosahu kočky. I klidná kočka reaguje někdy rychleji, než její majitel stačí zasáhnout.
Zpěv není jediným měřítkem zdraví
Samci zpívají obvykle častěji než samice, hlavně v období delších dnů a při dobré kondici. Do hlasového projevu se promítá věk, genetika, světelný režim i stres. Kanár zakoupený jako „zpěvný“ tedy nemusí zpívat neustále. Některé chovné linie se navíc zaměřují spíš na barvu peří nebo tělesný vzhled.
Kanár může žít sám, tím však potřeba podnětů nemizí. Pomáhá pravidelný hlasový kontakt, bezpečný prolet a občasná výměna přírodních větviček nebo jednoduchých hraček. O soužití více samců mám jen omezenou praktickou zkušenost, ale v malé kleci se mohou navzájem stresovat, zvlášť když nemají možnost ustoupit z přímého teritoriálního kontaktu.
Majitel by měl sledovat změny trusu, menší zájem o potravu, dýchání s otevřeným zobákem, pohyb ocasu při nádechu, nezvyklou spavost nebo dlouhé sezení na dně klece. Nemocný kanár často potíže skrývá, dokud mu nezbývá mnoho sil. Načepýřené peří v chladnějším prostředí nemusí znamenat nemoc, ale pokud stav trvá celý den a pták zároveň nejí, měl by ho vidět veterinář se zkušeností s exotickými zvířaty.
Hugův případ měl nakonec poměrně konkrétní příčinu. Vyšetření ukázalo začínající potíže s dýcháním a nízkou tělesnou kondici. Ve směsi bylo příliš mnoho tučných semen a Hugo si vybíral pouze ta, která mu chutnala. Po změně umístění klece, léčbě a pozvolném přechodu na pestřejší krmení se během několika týdnů ke zpěvu vrátil.
V malém bytě se kanár chovat dá, pokud má pravidelný režim a někdo si všímá i nepatrných změn v jeho chování.
