Římská kavárna nemusí vypadat jako podnik se stolky, měkkými křesly a několikastránkovým jídelním lístkem. Často jde spíš o bar – malé místo, kterým během pár minut projdou desítky lidí. Místní si sem přijdou pro espresso, sklenici vody nebo sladké pečivo, prohodí pár slov s obsluhou a míří dál do práce. Návštěvníkovi může takový ruch zpočátku připadat trochu chaotický. Ve skutečnosti má ale poměrně jasná pravidla.
V Římě znamená „caffè“ především espresso
Nejdůležitější pravidlo je jednoduché: když si v Itálii objednáte un caffè, dostanete espresso. Malý, silný nápoj se připravuje z přibližně 7 gramů mleté kávy a obsluha ho obvykle podává v šálku o objemu několika centilitrů. Římané ho často vypijí na dva nebo tři doušky, někdy rovnou u pultu.
Máte chuť na větší kávu podobnou překapávané nebo americké? Pak samotné slovo „caffè“ stačit nebude. Objednat si můžete například un caffè americano, tedy espresso doplněné horkou vodou. V některých podnicích vám nabídnou také caffè lungo, při jehož přípravě proteče kávovarem více vody. Výsledkem je delší espresso, nikoli přesná italská obdoba české velké černé kávy.
Silnější variantou je un doppio, tedy dvojité espresso. Un ristretto se připravuje s menším množstvím vody a má kratší, koncentrovanější chuť. Pokud kofein nechcete, řekněte un decaffeinato, případně jednoduše un deca. Základní objednávka může znít: „Un caffè, per favore.“ V rychlém baru není obvykle potřeba vymýšlet složitější větu.
Cappuccino patří hlavně k rannímu jídlu
Italové cappuccino samozřejmě pijí, jen jeho místo v denním rytmu je jiné než v mnoha českých kavárnách. Nápoj z espressa, horkého mléka a mléčné pěny si většina místních objednává ráno, často spolu s cornettem. Jde o italské sladké pečivo podobné francouzskému croissantu, které může být plněné krémem, marmeládou nebo čokoládou.
Objednávka je prostá: un cappuccino. Chcete-li méně mléka a jen trochu zjemnit espresso, požádejte o un caffè macchiato. Slovo macchiato znamená „skvrnitý“ a označuje espresso s trochou napěněného mléka. Studenou verzi si objednáte jako un macchiato freddo, přestože její konkrétní podoba se může podnik od podniku lišit.
Po obědě nebo večer si Italové častěji dopřejí espresso, macchiato či caffè corretto. Poslední zmíněná varianta obsahuje malou dávku alkoholu, nejčastěji grappy, sambuky nebo brandy. Objednávka „un caffè corretto, per favore“ ale neznamená, že chcete koktejl. Pořád jde o malé espresso, jen s přidaným alkoholem.
Pravidlo, že cappuccino se po jedenácté hodině „nesmí“, samozřejmě není žádný zákon. Obsluha vám ho téměř jistě připraví kdykoli. Pozdní objednávka však může působit trochu turisticky. Chcete-li mezi místní zapadnout, dejte si po snídani raději espresso a mléčnou kávu si nechte na první část dne.
Nejdřív zjistěte, kde se platí
Římské bary fungují dvěma základními způsoby. Někde nejprve objednáte u pultu, zaplatíte pokladnímu a s účtenkou si nápoj vyzvednete u baristy. Jinde si nejdřív objednáte, obsluha nápoj připraví a peníze přijme až potom. Jaký systém platí právě tady, poznáte podle pokladny, fronty nebo jednoduché otázky: „Prima si paga?“ – tedy „Platí se nejdříve?“
V menším baru jednoduše přijďte k volnému místu u pultu a navážete oční kontakt s obsluhou. Není třeba čekat, až k vám někdo přijde jako v restauraci. Když je plno, postavte se za ostatní a sledujte, kdo už objednal. Hlasité mávání ani opakované volání „scusi“ většinou není nutné. Stačí krátké „Buongiorno“ nebo „Buonasera“ a jasná objednávka.
Cena závisí na čtvrti, typu podniku i na tom, jestli pijete u baru, nebo u stolu. Espresso u pultu může v běžném římském baru stát zhruba 1 až 2 eura, v turisticky exponovaných místech bývá dražší. Cappuccino se často pohybuje přibližně mezi 1,50 a 3 eury. Pokud si sednete ke stolu, může se připočítat servisní poplatek nebo výrazně vyšší částka za obsluhu. Aktuální ceny si proto vždy ověřte v jídelním lístku, na ceníku u pokladny nebo ještě před objednáním.
Bar, banco a tavolo: tři různá očekávání
Výraz al banco znamená konzumaci u baru. Právě tady se odehrává nejrychlejší a nejtypičtější italský kávový rituál. Nápoj můžete vypít ve stoje, případně si najít místo u pultu, pokud je volné. Po dopití se obvykle dlouho nezdržujete – bar není určený jako pracovní nebo společenský prostor na celé dopoledne.
Al tavolo znamená u stolu. Jakmile se posadíte, můžete čekat obsluhu, ale také vyšší účet. V centru Říma, poblíž památek nebo na rušných náměstích může být rozdíl mezi cenou u baru a u stolu opravdu výrazný. Před objednáním se proto raději zeptejte: „Quanto costa al tavolo?“ – „Kolik to stojí u stolu?“
U turistických míst se můžete setkat také s položkou za servis nebo coperto. Ta bývá běžnější v restauracích než v rychlých barech a může být uvedena v jídelním lístku. Když obsluha přinese vodu, pečivo nebo něco dalšího, co jste si neobjednali, neznamená to automaticky, že jde o pozornost zdarma. Nejste si jistí? Zeptejte se: „È incluso?“ – „Je to v ceně?“
Jak si objednat bez zbytečných nedorozumění
Nejjednodušší je mluvit stručně a používat názvy, které každý barista zná. Kávu s trochou studeného mléka si objednáte jako caffè macchiato freddo, kávu s horkým mlékem jako caffè macchiato caldo. Pokud chcete espresso bez cukru, nemusíte to zvlášť říkat. Cukr bývá na pultu nebo v sáčku vedle šálku a host si ho přidává sám.
- „Un caffè, per favore.“ – Jedno espresso, prosím.
- „Un cappuccino e un cornetto, per favore.“ – Jedno cappuccino a jeden sladký rohlíček, prosím.
- „Un caffè americano, senza latte.“ – Americká káva bez mléka.
- „Un decaffeinato, per favore.“ – Bezkofeinová káva, prosím.
- „Posso pagare con la carta?“ – Mohu zaplatit kartou?
Platba kartou je v Římě běžná, u velmi malé částky však některé podniky stále dávají přednost hotovosti nebo mají minimální limit. Několik euromincí se proto hodí mít u sebe, zvlášť při návštěvě malých barů. Po zaplacení si vezměte účtenku, pokud ji obsluha vydá, a před odchodem se raději podívejte, jestli jste dostali správnou objednávku.
Nejvíc jako místní budete působit, když se nebudete snažit kávový rituál přehrávat. Pozdravte, objednejte si konkrétní nápoj, postavte se k pultu, zaplaťte podle místních zvyklostí a po několika minutách uvolněte místo dalším. V Římě není rychlé espresso považováno za odbyté jídlo, ale za krátkou a přesně načasovanou zastávku během dne.
