Proč má doma bylinky skoro každý
Která rostlina se objevuje v českých domácnostech častěji než bazalka v květináči na kuchyňském okně? Bylinky pěstují majitelé zahrad, obyvatelé bytů i lidé s jediným malým balkonem. Nezaberou mnoho místa, rychle se sklízejí a čerstvé listy mají v kuchyni výraznější chuť než sušené koření.
Začíná se na jaře, kdy se oteplí a prodlouží den. V obchodech se objevují sazenice bazalky, máty, pažitky i tymiánu. Na zahradě se bylinky vysazují do záhonů, truhlíků a nádob, v bytě jim stačí světlý parapet orientovaný na jih nebo západ.
Bazalka kraluje kuchyni
Bazalka patří mezi nejpěstovanější bylinky vůbec. Hodí se do salátů, těstovin, omáček i domácího pesta. Potřebuje teplo, světlo a pravidelnou zálivku, ale dlouhodobě přemokřenou půdu nesnáší. Jakmile se objeví květní stonky, pěstitelé je odstraňují, aby rostlina dál tvořila hlavně listy.
Znám případ bazalky vypěstované v malém plechovém květináči na panelákovém balkoně. Majitelka ji stříhala téměř každý den a rostlina vydržela celé léto. Já bych bazalku nenechávala stát v obalu plném vody, protože právě tam rychle ztrácí kondici.
Pažitka a petržel odpustí začátečnické chyby
Pažitka má v českých kuchyních pevné místo. Roste v záhonech, truhlících i květináčích a po seříznutí znovu obráží. Používá se do pomazánek, polévek, tvarohu i na vařené brambory. Na rozdíl od citlivější bazalky snese chladnější počasí a při dobré péči přežije několik sezon.
Petržel se pěstuje ve dvou hlavních podobách. Kořenová se sklízí kvůli kořenu, zatímco naťová vytváří listy určené k dochucování jídel. Naťová petržel potřebuje hlubší nádobu a pravidelnou zálivku, protože při nedostatku vláhy rychle vadne. Osobně bych ji vysévala přímo do nádoby, kde má růst, protože přesazování jí nesvědčí tolik jako pažitce.
Máta roste rychle, někdy až moc
Máta patří k nejoblíbenějším bylinkám pro čaje, limonády, dezerty a studenou kuchyni. Má ráda vlhčí půdu a slunné až mírně zastíněné stanoviště. Její výhoda se ale snadno promění v problém: podzemní výběžky se rychle rozrůstají a během několika let zaplní velkou část záhonu.
Proto ji pěstitelé vysazují do samostatné nádoby. Ta zabrání šíření kořenů do okolní půdy a usnadní sklizeň. Tady si nejsem jistá, zda má smysl hledat jeden „nejlepší“ druh máty, protože rozdíl mezi odrůdami se projeví hlavně v chuti a vůni, ne v samotné nenáročnosti pěstování.
Rozmarýn, tymián a oregano chtějí slunce
Středomořské bylinky si oblíbili hlavně lidé, kteří vaří maso, zeleninu, ryby nebo domácí pizzu. Rozmarýn, tymián a oregano potřebují propustnou půdu a dostatek slunce. Přemokření jim škodí více než krátké přísušení, což začínající pěstitele často překvapí.
Rozmarýn v českých podmínkách často nepřežije zimu venku, zvlášť když roste v malé nádobě. Před prvními silnějšími mrazy se přenáší do světlé a chladnější místnosti. Tymián a oregano jsou odolnější, ale i u nich rozhoduje dobře odvodněná půda. Neriskovala bych zimování rozmarýnu na otevřeném balkoně, pokud předpověď slibuje delší mrazivé období.
Kopr, meduňka a šalvěj doplní domácí sbírku
Kopr se vysévá hlavně na jaře a uplatní se při nakládání okurek, v omáčkách i při přípravě ryb. Nemá rád opakované přesazování, proto patří přímo na místo, kde má vyrůst. Pro průběžnou sklizeň se vyplatí výsev po několika týdnech zopakovat.
Meduňka se pěstuje kvůli citronové vůni a používá se do čajů, limonád i dezertů. Stejně jako máta se rozrůstá rychleji, než zahradník čeká. Šalvěj má výraznou chuť a hodí se k masu, sýrům i do bylinných směsí. Při jejím používání bych byla střídmá, protože několik čerstvých listů dokáže jídlo ovládnout.
Na čem pěstování opravdu stojí
Výsledek ovlivňuje hlavně světlo, nádoba, půda a množství vody. Bylinky v květináčích potřebují odtokový otvor, jinak kořeny zůstávají ve vlhku a začnou zahnívat. Sklízet se má průběžně, ideálně dopoledne, kdy jsou listy pevné a aromatické. U citlivých druhů se odstřihávají celé vrcholky, ne jen jednotlivé listy, protože rostlina potom lépe houstne.
