Střevo není jen trávicí trubice
V lidském střevě žijí bakterie, viry, kvasinky a další mikroorganismy. Dohromady se označují jako mikrobiom. Nejvíc jich najdeme v tlustém střevě, kde pomáhají rozkládat vlákninu a další látky, s nimiž si lidské trávicí enzymy samy neporadí. Odhady počtu bakteriálních buněk v těle se v minulosti výrazně lišily, současná literatura ale pracuje přibližně s desítkami bilionů mikroorganismů – tedy s řádem podobným počtu lidských buněk.
Každý člověk má mikrobiom trochu jiný. Ovlivňuje ho způsob porodu, kojení, věk, strava, užívání léků, pohyb, stres, spánek i prostředí, ve kterém žije. Jeho složení se může proměnit také po infekci nebo léčbě antibiotiky. Samotná změna ale ještě automaticky neznamená nemoc. Vědci se proto dnes zaměřují spíše na funkci a rozmanitost mikrobiomu než na pouhou přítomnost jediné bakterie.
Střevní mikroorganismy vyrábějí mimo jiné krátkořetězcové mastné kyseliny, například butyrát, acetát a propionát. Ty fungují jako zdroj energie pro buňky střevní sliznice a pomáhají udržovat její ochrannou bariéru. Některé bakterie se podílejí také na přeměně žlučových kyselin a na metabolismu látek, které mohou ovlivňovat nervový systém.
Jak spolu střevo a mozek komunikují
Propojení trávicího traktu s mozkem se označuje jako osa střevo–mozek. Komunikace přitom probíhá několika cestami najednou. Patří mezi ně bloudivý nerv, imunitní systém, hormonální reakce na stres i látky vznikající při bakteriálním metabolismu. Signály proudí oběma směry: psychický stres může měnit pohyblivost střev a jejich propustnost, zatímco dění ve střevě může ovlivňovat stresovou reakci organismu.
Známým příkladem je serotonin. Přibližně 90 procent serotoninu v těle vzniká v trávicím traktu, nikoli v mozku. Neznamená to však, že střevní serotonin přímo „putuje“ do mozku a určuje naši náladu. Ve střevě má serotonin především význam pro pohyblivost a fungování trávicího systému. Mikrobiom může ovlivňovat látky zapojené do tvorby a regulace neurotransmiterů, přímé vysvětlení deprese jedinou biochemickou cestou by ale bylo zavádějící.
Výzkumy na zvířatech ukázaly, že změna mikrobiomu může ovlivnit chování související se stresem. U lidí jsou výsledky opatrnější. Některé studie našly odlišnosti ve složení střevních bakterií u lidí s depresí nebo úzkostnými potížemi, zatím ale není jasné, zda tyto změny nemoc podporují, nebo vznikají v důsledku stresu, horšího spánku, stravy a užívaných léků.
Co ukazují studie o náladě a úzkostech
Výzkumníci se snaží zjistit, zda lze duševní stav ovlivnit cílenou změnou střevního prostředí. Zkoumají probiotika, tedy živé mikroorganismy podávané v potravinách nebo doplňcích, prebiotika, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie, i celkové úpravy jídelníčku. Výsledky klinických studií jsou ale nejednotné. U některých lidí se po užívání konkrétních probiotických směsí mírně zlepší určité ukazatele nálady nebo stresu, u jiných se žádný účinek neprokáže.
Označení „psychobiotika“ se používá pro mikroorganismy nebo látky, které by mohly příznivě působit na psychiku. V běžné praxi ale zatím neexistuje univerzální probiotikum, které by nahradilo psychoterapii nebo léčbu deprese a úzkostných poruch. Záleží také na dávkování, konkrétním bakteriálním kmeni a délce užívání. Výrobky se stejným počtem miliard bakterií proto nemusí mít stejný účinek.
Za významný faktor považují odborníci hlavně dlouhodobý jídelníček. Strava bohatá na vlákninu podporuje mikroorganismy, které vytvářejí krátkořetězcové mastné kyseliny. Vlákninu najdeme například v luštěninách, ovsu, celozrnném pečivu, zelenině, ovoci, ořeších a semenech. Evropská doporučení pro dospělé běžně počítají s příjmem alespoň 25 až 30 gramů vlákniny denně, v české populaci však bývá skutečný příjem často nižší.
Menší studie zveřejněná v časopise Cell v roce 2021 sledovala 36 dospělých, kteří po dobu deseti týdnů jedli více fermentovaných potravin, například jogurt, kefír, kimči nebo kysané zelí. U účastníků se zvýšila rozmanitost mikrobiomu a klesly hodnoty 19 z 19 sledovaných zánětlivých proteinů. Výzkum trval krátce a počet účastníků byl omezený, nelze z něj proto vyvodit, že fermentované potraviny samy o sobě zabrání úzkostem nebo depresi. Ukazuje ale směr, kterým se další výzkum ubírá.
Mikrobiom jako součást imunitní obrany
Střevní mikrobiom je s imunitním systémem v úzkém kontaktu. Střevní sliznice představuje jednu z největších ploch, na nichž se tělo setkává s okolním prostředím, potravinami a mikroorganismy. Bakterie pomáhají imunitní reakci „trénovat“ a podporují tvorbu látek, které udržují rovnováhu mezi obranou proti infekci a nadměrným zánětem.
Když se střevní bariéra naruší, některé bakteriální produkty mohou snadněji pronikat do okolí střev a aktivovat imunitní systém. Vědci tento mechanismus zkoumají u obezity, idiopatických střevních zánětů, metabolických onemocnění i některých alergií. Pojem „děravé střevo“ se ale na internetu používá často až příliš volně. Zvýšená propustnost střevní bariéry je reálný biologický jev, nikoli univerzální diagnóza, kterou by šlo potvrdit běžným domácím testem.
Antibiotika jsou při léčbě bakteriálních infekcí zásadní, zároveň však mohou dočasně snížit rozmanitost mikrobiomu. Návrat k původnímu složení může trvat týdny až měsíce a závisí na druhu léku, délce léčby i zdravotním stavu člověka. Antibiotika proto není správné ze strachu o mikrobiom odmítat, ale stejně tak nemá smysl užívat je při virovém nachlazení, na které nepůsobí.
Co může člověk ovlivnit v běžném životě
- Střídat zdroje vlákniny: postupně je vhodné zařazovat luštěniny, zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny, ořechy a semena. Když množství zvýšíte příliš rychle, může se objevit nadýmání. Lepší je proto postupovat pozvolna a dostatečně pít.
- Omezit průmyslově zpracované potraviny: jídelníček s nadbytkem rafinovaného cukru, soli, nasycených tuků a alkoholu bývá spojen s menší pestrostí stravy i mikrobiomu. Nejde o zákaz jednotlivých potravin, nýbrž o jejich podíl v celkovém jídelníčku.
- Zařadit fermentované potraviny: bílý jogurt s živými kulturami, kefír nebo kysané zelí mohou být součástí pestré stravy. U kupovaných výrobků je dobré sledovat obsah cukru a u tepelně zpracovaných produktů počítat s tím, že živé kultury nemusí přežít.
- Hýbat se a spát: pravidelná fyzická aktivita a dostatek spánku souvisejí s lepší regulací stresu i příznivějšími změnami mikrobiomu. Nemusí přitom jít o žádný speciální trénink – význam může mít svižná chůze, jízda na kole nebo pravidelný režim.
Dlouhodobé průjmy, krev ve stolici, výrazné hubnutí nebo přetrvávající bolesti břicha vyžadují lékařské vyšetření. A stejně tak úzkost, deprese nebo poruchy spánku nelze bezpečně řešit pouze probiotiky. Mikrobiom může být jedním článkem složitého systému, který propojuje stravu, imunitu a nervovou soustavu, nikoli však jedinou příčinou ani univerzálním lékem.
