Bolest hlavy patří k nejčastějším zdravotním potížím. Podle odborných odhadů se s ní během života setká téměř každý člověk. U části populace se navíc vrací tak často, že výrazně zasahuje do práce, spánku i běžných aktivit. Ne každá bolest ale znamená totéž. Migréna má jiný mechanismus, tenzní bolest hlavy se obvykle projevuje odlišně a zvláštní skupinu tvoří bolesti vycházející z oblasti krku.
O příčině přitom nerozhoduje samotné místo, kde bolest cítíme. Migréna může například začínat v zátylku, zatímco potíže z krční páteře se někdy rozšíří až za oko. Lékaři proto sledují hlavně charakter bolesti, její délku a četnost, doprovodné příznaky, spouštěče i změny oproti předchozím epizodám.
Migréna: pulzování, nevolnost a citlivost na podněty
Migréna není jen „silná bolest hlavy“, ale neurologické onemocnění. Typicky postihuje jednu polovinu hlavy, objevit se však může i oboustranně. Bolest bývá pulzující nebo tepající, středně silná až velmi výrazná. Zhoršuje se při chůzi do schodů, předklonu nebo jiné běžné fyzické aktivitě. Neléčený záchvat obvykle trvá 4 až 72 hodin.
Pro migrénu je typická také kombinace s dalšími příznaky. Člověku může být na zvracení, může zvracet a často mu vadí světlo, hluk nebo výrazné pachy. Mnozí nemocní proto vyhledávají tichou a tmavou místnost. U části pacientů se před bolestí nebo na jejím začátku objeví takzvaná aura. Může jít například o záblesky, cikcak obrazce, výpadky části zorného pole, brnění ruky či obličeje nebo potíže s vyjadřováním. Aura obvykle trvá 5 až 60 minut.
Spouštěčem bývá nedostatek spánku, vynechání jídla, stres a následné uvolnění po stresu, alkohol, hormonální změny nebo výrazné smyslové podněty. U některých lidí se přidává také dehydratace či dlouhá práce u obrazovky, nikoli však jako jediná příčina. Migréna se může objevit několikrát do roka, ale také několik dní v měsíci. Pokud se opakuje alespoň čtyři dny v měsíci nebo výrazně omezuje život, je vhodné s lékařem probrat preventivní léčbu.
Tenzní bolest bývá tlaková a pohyb omezuje méně
Tenzní, někdy také tlaková bolest hlavy je v běžné populaci nejčastějším typem. Lidé ji popisují jako tlak, svírání nebo pocit obruče kolem hlavy. Na rozdíl od migrény většinou výrazně nepulzuje a často postihuje obě strany. Může se soustředit do čela, spánků nebo týlu a bývá spojená s napětím svalů šíje, ramen a čelisti.
Jedna epizoda trvá od 30 minut do několika dnů. Běžná fyzická aktivita ji obvykle nezhoršuje, takže člověk může pokračovat v práci, i když se necítí dobře. Někdy se přidá mírná citlivost na světlo nebo hluk. Typická ale není výrazná nevolnost a zvracení. Právě nepřítomnost těchto příznaků může pomoci odlišit tenzní bolest od migrény.
Častým podnětem je dlouhé sezení v jedné poloze, práce s počítačem, psychická zátěž, nedostatek spánku nebo zatínání zubů. Příčinou však nebývá jen „stres“. Opakovaná bolest může souviset také s nevhodným pracovním místem, poruchou spánku, úzkostí nebo dlouhodobým přetěžováním svalů. Pomoci může pravidelný pohyb, přestávky při práci, dostatek tekutin, úprava spánkového režimu a vědomé uvolňování čelisti a ramen.
Objevuje-li se bolest nejméně 15 dní v měsíci po dobu delší než tři měsíce, lékaři hovoří o chronické tenzní bolesti nebo o jiné chronické každodenní bolesti hlavy. V takové situaci není vhodné pouze zvyšovat dávky volně prodejných léků.
Když bolest souvisí s krční páteří
Bolest hlavy vycházející z krční páteře se označuje jako cervikogenní. Vzniká podrážděním struktur v oblasti horní krční páteře a okolních svalů, vazů či kloubů. Často začíná v zátylku nebo na jedné straně krku a postupuje přes temeno, spánek či čelo až k oku. Typické je její zhoršení při pohybu krku, dlouhém setrvání v určité poloze nebo při tlaku na citlivé místo v šíji.
Člověk může mít omezený rozsah pohybu, ztuhlost, bolest při otáčení hlavy nebo pocit tahu do ramene a paže. Někdy se objeví také závratný pocit, ten však pro cervikogenní bolest specifický není. Samotný nález na rentgenu nebo magnetické rezonanci ještě nedokazuje, že bolest způsobuje právě krční páteř. Degenerativní změny jsou s věkem běžné a mohou být přítomné i u lidí bez potíží.
Od migrény se cervikogenní bolest liší především těsnou vazbou na pohyb a polohu krku. Některé příznaky se však překrývají: bolest může být jednostranná, zhoršovat se aktivitou a někdy ji doprovází citlivost na světlo či mírná nevolnost. Rozhodnutí proto obvykle vychází z rozhovoru, vyšetření hybnosti krční páteře a neurologického nálezu, nikoli z jediného symptomu.
Úlevu může přinést cílená rehabilitace, posílení hlubokých svalů krku, úprava pracovního místa a pravidelné přestávky. Vhodný postup by měl doporučit fyzioterapeut nebo lékař. Prudké manipulace s krční páteří nejsou univerzálním řešením a u některých lidí mohou být rizikové.
Co napoví průběh a jak si vést záznamy
Při rozlišování jednotlivých typů bolesti se vyplatí zapisovat si několik týdnů její průběh. Deník může obsahovat datum, čas začátku, délku, intenzitu na stupnici od 0 do 10, místo bolesti, doprovodné příznaky, spánek, jídlo, menstruaci, stres, pohyb a užité léky. Takový záznam často odhalí opakující se vzorec a lékaři usnadní stanovení diagnózy.
- Spíše migréna: pulzující bolest, často jednostranná, zhoršení při aktivitě, nevolnost, zvracení nebo výrazná citlivost na světlo a zvuk.
- Spíše tenzní bolest: oboustranný tlak či svírání, mírná až střední intenzita, bez zvracení a bez výrazného zhoršení při pohybu.
- Spíše bolest od krční páteře: začátek v krku nebo zátylku, omezený pohyb šíje, zhoršení při konkrétní poloze či pohybu a šíření do hlavy na jedné straně.
Rozlišení je důležité i při užívání léků. Paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky mohou u některých akutních bolestí pomoci, jejich vhodnost však závisí na věku, dalších onemocněních a užívaných přípravcích. U migrény existují specifické léky, například triptany, které předepisuje lékař. Při častém užívání analgetik hrozí takzvaná bolest hlavy z nadužívání medikace. Riziko se zvyšuje při užívání jednoduchých analgetik nejméně 15 dní v měsíci nebo triptanů, opioidů či kombinovaných přípravků nejméně 10 dní v měsíci po dobu tří měsíců.
Kdy nečekat a vyhledat lékařskou pomoc
Náhlá a mimořádně silná bolest, která dosáhne vrcholu během několika sekund až minut, vyžaduje akutní vyšetření. Rychle vyhledat pomoc je nutné také při nové bolesti spojené se slabostí či necitlivostí jedné strany těla, poruchou řeči, zmateností, kolapsem, křečemi nebo výraznou poruchou vidění. Varovným příznakem je rovněž horečka se ztuhlostí šíje, opakované zvracení, bolest po úrazu hlavy nebo nově vzniklá bolest v těhotenství či krátce po porodu.
Lékařské vyšetření je na místě i tehdy, když se dříve známý typ bolesti náhle změní, bolesti postupně sílí, budí člověka ze spánku nebo se objeví poprvé po 50. roce života. Není dobré dlouhodobě přehlížet ani bolesti, které se vracejí několikrát týdně, vedou k častému užívání léků nebo omezují práci a běžné fungování. Správné určení typu bolesti umožní zvolit cílenější léčbu a odlišit běžný problém od stavu, který potřebuje rychlou diagnostiku.
