Rubrika: Zvířecí svět

Požírání trávy je u psů poměrně běžné a samo o sobě obvykle neznamená, že je zvíře nemocné. Někteří psi po trávě nezvracejí vůbec, u jiných může větší množství rostlinných vláken podráždit žaludek a vyvolat zvracení. Důležité je sledovat četnost potíží, celkový stav psa a další příznaky, které mohou ukazovat na otravu, cizí těleso nebo onemocnění trávicího traktu.

Želvušky patří k nejodolnějším živočichům na Zemi a v neaktivním stavu dokážou přežít vakuum, hluboký mráz i vysoké dávky radiace. Nejsou však jedinými rekordmany: mimořádné schopnosti mají také vířníci, žábronožky, hlístice nebo larvy hmyzu z Antarktidy. Vědci u těchto tvorů sledují především to, jak jejich těla zastaví metabolismus a ochrání buňky před vyschnutím či poškozením DNA. Jejich výzkum může pomoci při uchovávání biologického materiálu i při budoucích kosmických misích.

Kontakt se zvířetem může snižovat stres, zmírňovat pocit osamělosti a podporovat komunikaci, nejde však o náhradu psychoterapie ani lékařské péče. Felinoterapie a canisterapie se proto stále častěji využívají v nemocnicích, domovech pro seniory, školách i zařízeních pro lidi s postižením. V čem jejich účinek spočívá, co ukazují vědecké studie a kde jsou hranice těchto metod? Odpovědi přinášejí psychologové, terapeuti i zkušenosti z praxe.

Včely a řada motýlů vnímají ultrafialové záření, které lidské oko nevidí. Květiny díky tomu nejsou jen barevné, ale také opatřené výraznými obrazci, jež hmyz navádějí k nektaru a pylu. Co přesně se odehrává na jejich sítnici, proč červené květy včely často přehlédnou a jak může podobu zahrady ovlivnit několik jednoduchých rozhodnutí? Odpovědi ukazují, že běžný záhon může být pro opylovače stejně výrazný jako světelná reklama.

Kočičí předení si většina lidí spojuje s pohodou, spokojeností a příjemným kontaktem s člověkem. Výzkumy i pozorování veterinářů ale ukazují, že kočky předou také ve stresu, při bolesti nebo během zotavování. Nízkofrekvenční vibrace mohou mít souvislost s regenerací kostí a svalů, přímý důkaz, že si kočka předením sama léčí zranění, však zatím chybí. Co přesně tento zvuk znamená a kdy by měl majitele zpozornit?

Psi během spánku procházejí podobnými fázemi jako lidé, včetně období REM, které vědci spojují se sněním. Škubání tlapek, pohyby očí nebo tiché zvuky proto nemusí znamenat zdravotní problém, ale běžnou činnost mozku. Důležitou roli přitom hraje věk, velikost, zdravotní stav i prostředí, ve kterém pes spí. Článek vysvětluje, co se během psího spánku odehrává a kdy už je vhodné vyhledat veterináře.

Chobotnice patří mezi nejpozoruhodnější živočichy oceánů: mají tři srdce, modrou krev a nervovou soustavu rozdělenou mezi centrální mozek a chapadla. Vědci u nich pozorují učení, řešení problémů, používání nástrojů i výrazné rozdíly v povaze jednotlivých jedinců. Výzkum zároveň ukazuje, že jejich inteligence funguje jinak než u savců a není snadné ji měřit běžnými testy. Co přesně se odehrává v těle tvora, jehož chapadla dokážou jednat téměř samostatně?

Velryby si předávají informace prostřednictvím zvuků, které se pod hladinou šíří mnohem účinněji než ve vzduchu. Některé nízkofrekvenční signály mohou za vhodných podmínek urazit stovky až tisíce kilometrů, přestože jejich význam vědci stále zcela nerozluštili. Výzkum ukazuje, že oceán funguje jako obrovský akustický prostor, jehož vlastnosti ovlivňuje teplota, tlak, hloubka i lodní doprava. Jak přesně velrybí komunikace funguje a proč jsou pro ni dnešní oceány stále hlučnější?

Představa vlka, který si silou vydobyl postavení „alfa samce“, vznikla především z pozorování zvířat držených v zajetí. Výzkum volně žijících smeček ale ukazuje, že jejich základ tvoří rodina vedená rodičovským párem, nikoli skupina soupeřících jedinců. Jak se rozhoduje o pohybu, lovu a rozmnožování a proč se starší označení stále drží v médiích i populární kultuře? Odpovědi přinášejí desítky let terénních pozorování i moderní etologie.

Lišky, divočáci a další volně žijící živočichové se v posledních letech stále častěji objevují přímo v ulicích měst. Přitahuje je snadno dostupná potrava, teplejší prostředí i klidná místa v parcích a na okrajích zástavby. Zatímco lišky se městu většinou vyhýbají a využívají ho nenápadně, divočáci mohou představovat vážné riziko pro obyvatele i dopravu. Jak městská zvířata žijí, proč se lidí nebojí a co dělat při jejich setkání?