Rozhodnutí vzít lépe placenou práci, přidat si směny nebo přijmout povýšení se na první pohled zdá jako jasná výhra. Zaměstnanec dostane vyšší hrubou mzdu a logicky čeká, že podobně naroste i částka, která mu přijde na účet. U domácností s nižšími příjmy to ale může dopadnout jinak. Každá koruna navíc totiž nemusí znamenat jen vyšší daň, ale také nižší podporu od státu.
Nejčastěji se tento problém týká rodin s dětmi, samoživitelů, lidí s vysokými náklady na bydlení nebo domácností, které pobírají dávky závislé na příjmu. Jakmile příjem překročí zákonnou hranici, podpora se může snížit, případně zaniknout úplně. V krajním případě tak domácnost získá na výplatě například 2 000 korun, ale na dávkách přijde o 2 500 korun.
Vyšší hrubá mzda neznamená stejně vyšší čistý příjem
Část rozdílu vznikne už na výplatní pásce. Zaměstnanec v Česku ze mzdy odvádí sociální a zdravotní pojištění i daň z příjmů. U běžných příjmů se uplatňuje patnáctiprocentní sazba, zatímco u části velmi vysokých příjmů sazba 23 procent. Zaměstnanec zároveň obvykle využívá základní slevu na poplatníka, která výslednou měsíční daň snižuje.
U zaměstnance, který spadá do patnáctiprocentního daňového pásma, zůstane z každé stokoruny navýšení hrubé mzdy přibližně 73 korun a 40 haléřů, a to před započtením dalších vlivů. Přibližně 15 korun odvede na dani, 7,10 koruny na sociálním pojištění a 4,50 koruny na zdravotním pojištění. Je to orientační výpočet. Skutečnou čistou mzdu může ovlivnit třeba daňové zvýhodnění na děti, exekuce, srážky nebo způsob vyplacení odměny.
Modelový zaměstnanec s hrubou mzdou 30 000 korun, který dostane přidáno 2 000 korun, tedy na účtu obvykle neuvidí celých 2 000 korun. Jeho čistý příjem může vzrůst přibližně o 1 468 korun. Pokud ale zároveň pobírá dávku, jejíž výše závisí na příjmu domácnosti, může být konečný přínos ještě výrazně nižší.
Dávky mají své hranice a domácnost je může překročit
U příspěvků závislých na příjmu úřady neposuzují jen jednu výplatní pásku. Zajímají se o příjem celé společně posuzované domácnosti, její počet, věk dětí, náklady na bydlení a někdy také majetkové poměry. Roli hraje i období, za které se příjmy dokládají. U některých dávek se vychází z aktuálního nebo předchozího čtvrtletí, u jiných z delšího období.
Typickým příkladem je příspěvek na bydlení. Jeho výše se odvíjí od příjmů domácnosti a uznatelných nákladů na bydlení. Pokud náklady přesahují stanovenou část příjmu domácnosti, může stát část rozdílu dorovnat. Jakmile však příjem vzroste, změní se i výpočet a podpora klesne. Neplatí přitom automaticky, že každá koruna vyšší mzdy sníží dávku přesně o stejnou částku. Záleží na konkrétní domácnosti i na limitech pro uznatelné náklady.
Podobně funguje také přídavek na dítě. Nárok se posuzuje podle příjmu rodiny ve vztahu k násobku životního minima. Rodina, která se pohybuje těsně pod hranicí, může po zvýšení mzdy o několik tisíc korun o nárok přijít. U domácnosti se dvěma dětmi pak nejde jen o jednu částku, ale o součet dávek za obě děti.
Výsledek mohou ovlivnit také dávky v hmotné nouzi, mimořádná pomoc, příspěvky poskytované obcí nebo nárok na podporované školní stravování. Některé úlevy sice nejsou dávkou v právním smyslu, i u nich však platí příjmový limit. Proto je potřeba posuzovat celou domácnost, ne pouze mzdu konkrétního zaměstnance.
Největší problém vzniká u příjmových schodů
Ekonomové pro tento jev používají pojem efektivní mezní zdanění. Nejde jen o daň z další vydělané koruny, ale o součet všech odvodů a ztracených podpor. Jestliže zaměstnanec z každé stokoruny navíc odvede 26,60 koruny na pojistném a dani a domácnost zároveň přijde například o 40 korun na dávkách, z původní stokoruny jí zůstane přibližně 33 korun.
Modelový příklad může vypadat následovně: samoživitelka se dvěma dětmi dostane nabídku zvýšení hrubé mzdy o 3 000 korun měsíčně. Po odvodech jí přibude přibližně 2 200 korun čistého. Úřad však při novém posouzení sníží příspěvek na bydlení o 1 000 korun a přídavky na děti dohromady o 800 korun. Rodinný rozpočet se tak zlepší jen asi o 400 korun měsíčně.
Ještě citelnější může být jednorázové překročení hranice. Pokud domácnost u určitého typu podpory nesplní příjmovou podmínku, může o dávku přijít v plném rozsahu. Zvýšení mzdy o 1 500 korun pak může krátkodobě znamenat pokles celkových měsíčních příjmů. A často se to neprojeví hned — úřad dávku přepočítá podle doložených příjmů za rozhodné období.
To ovšem neznamená, že vyšší výdělek je vždy nevýhodný. Dávky se v řadě případů snižují postupně a ztrátu podpory může vyvážit vyšší příjem, lepší nemocenská, budoucí důchod nebo možnost získat kvalifikovanější práci. Krátkodobý propad tak nemusí představovat skutečnou dlouhodobou ztrátu. Pro rodinný rozpočet je ale důležité vědět, kdy nastane a jak dlouho potrvá.
Daňové úlevy mohou výsledek změnit
Samotný výpočet čisté mzdy navíc není úplný, pokud nezohlední daňová zvýhodnění. Rodiče mohou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, případně získat daňový bonus, pokud splní zákonné podmínky. U zaměstnance se dvěma dětmi může být rozdíl oproti bezdětnému pracovníkovi v čistém příjmu výrazný, přestože mají stejnou hrubou mzdu.
Daňové zvýhodnění na děti se ale posuzuje jinak než dávky státní sociální podpory. Vyšší mzda ho zpravidla nesnižuje stejným mechanismem, pro vyplacení daňového bonusu však existují podmínky týkající se výše příjmu. Lidé pracující na dohody nebo s nepravidelnými příjmy proto musí sledovat nejen měsíční výplatu, ale také roční součet.
U zaměstnanců s velmi vysokými příjmy může další část mzdy spadnout do 23procentní sazby daně. Týká se to příjmů nad stanovený roční limit, který se odvíjí od průměrné mzdy a každý rok se mění. V takové situaci je čistý přínos dalšího zvýšení platu nižší než u běžné mzdy, i když ztráta sociálních dávek už domácnost obvykle neohrožuje.
Co si spočítat před přijetím nabídky
Nejbezpečnější je porovnat dvě kompletní rozpočtové varianty: stav před zvýšením příjmu a stav po něm. Mezi příjmy patří čistá mzda všech členů domácnosti, dávky, výživné, daňové bonusy i pravidelné příspěvky. Na straně výdajů je potřeba uvést nájem, energie, služby, dopravu do práce, stravování nebo náklady na péči o děti. Vyšší mzda může například znamenat placenou družinu, dojíždění nebo nutnost zajistit hlídání.
- Vyžádat si od zaměstnavatele výpočet čisté mzdy včetně daňového zvýhodnění.
- Ověřit, které příjmy se započítávají do konkrétní dávky a za jaké období.
- Prověřit, zda zvýšení nepřekročí příjmovou hranici pro přídavek na dítě nebo jinou podporu.
- Počítat s tím, že změna se může projevit až při dalším přepočtu dávky.
- Zahrnout nové náklady spojené s prací, například dopravu, obědy nebo péči o děti.
Pomoci mohou online kalkulačky čisté mzdy, kalkulátory dávek nebo přímo pracovníci Úřadu práce. Výsledek je ale potřeba brát jen jako orientační, protože rozhodují detaily konkrétní domácnosti i aktuální legislativa. Před podpisem nové pracovní smlouvy se vyplatí zjistit také datum, od kterého se vyšší příjem započítá, a zda zaměstnavatel vyplatí odměnu jednorázově, nebo ji rozdělí do více měsíců.
Rozumné rozhodnutí tedy nestojí na otázce, jestli je vyšší plat dobrý, nebo špatný. Podstatné je, kolik peněz navíc skutečně zůstane po odvodech, změně dávek a nových nákladech. Právě tento rozdíl ukáže, zda nabídka domácnosti opravdu pomůže, nebo přinese jen vyšší číslo na výplatní pásce.