Ještě před pár lety byla každodenní cesta do kanceláře pro většinu zaměstnanců naprostou samozřejmostí. Pandemie covidu-19 ale práci z domova výrazně urychlila a řada firem umožnila lidem zůstat na dálku alespoň část pracovního týdne. Proměnilo se tím i bydlení. Kdo už nemusí každý den do centra Prahy, Brna nebo Plzně, často hledá větší a levnější dům v menší obci.
Nejde přitom jen o stěhování jednotlivých rodin. Na venkov míří také drobní podnikatelé, poradenské firmy, řemeslníci a lidé z kreativních profesí. V obcích proto roste poptávka po kavárnách, školkách, rychlém internetu, coworkingových centrech i kvalitní veřejné dopravě. Rozvoj ale neprobíhá všude stejně. Nejvíce z něj těží lokality s dobrou dostupností měst, stabilním internetovým připojením a atraktivní krajinou.
Pražské zázemí dál přitahuje nové obyvatele
Největší proměnou procházejí obce ve Středočeském kraji. Týká se to především prstence kolem Prahy, Posázaví, Berounska, Kladenska, Mělnicka a části Benešovska. Spojuje se tu hned několik výhod: cesta do hlavního města často zabere méně než hodinu, nabídka rodinných domů je širší než v Praze a obyvatelé mají na dosah lesy, vodní plochy i menší města se základní občanskou vybaveností.
Podle údajů Českého statistického úřadu patří Středočeský kraj dlouhodobě k regionům s nejvyšším přírůstkem obyvatel stěhováním. Nerostou přitom jen velká města, jako jsou Kladno, Mladá Boleslav nebo Kolín. Přibývají také obyvatelé obcí v okolí Říčan, Jesenice, Dobřichovic, Černošic, Berouna či Nymburka. V některých z nich se za poslední dvě desetiletí zvýšil počet obyvatel o desítky procent.
Práce z domova tento trend ještě posílila, hlavně u domácností, které by dříve zvolily byt na okraji Prahy. Dům se zahradou je pro ně dostupnější v obci vzdálené 30 až 50 kilometrů od metropole. Jenže doprava zůstává problémem. Když jeden z partnerů pracuje na dálku, druhý často dojíždí a děti chodí do škol ve městě. Ranní kolony na hlavních tazích, přeplněné vlaky a nedostatek parkovacích míst proto patří mezi nejčastější stížnosti nových obyvatel.
Brněnský region rozšiřuje svůj pracovní a rezidenční prostor
Podobný vývoj je vidět také v okolí Brna. Zájem roste o obce na jižní a severní periferii města, například v pásu směrem na Kuřim, Tišnov, Slavkov u Brna, Vyškov nebo Ivančice. Výhodou je napojení na univerzitní a technologické centrum, kde pracuje velké množství lidí v IT, vývoji, výzkumu a administrativě. Právě tyto profese umožňují střídat práci v kanceláři s několika dny týdně doma.
V některých obcích se proměňuje i nabídka místních služeb. Tradiční hospody doplňují bistra, menší pekárny a kavárny s internetovým připojením. Přibývají také sdílené kanceláře pro lidi pracující na volné noze nebo pro zaměstnance, kterým domácí prostředí nevyhovuje. Provozovatelé ale upozorňují, že jejich ekonomika stojí na dostatečném počtu zákazníků. V obci s několika stovkami obyvatel se coworking bez návaznosti na větší město obvykle neuživí.
Na jižní Moravě hraje svou roli také kvalita prostředí. Obce v okolí vinařských oblastí nebo v dosahu Pálavy lákají nejen zaměstnance firem, ale i lidi, kteří spojují práci na dálku s podnikáním v cestovním ruchu. Vznikají apartmány, malé penziony a domácí výrobny. Zároveň však zdražují pozemky i starší domy, a místní obyvatelé tak mají stále obtížnější možnost pořídit si vlastní bydlení.
Šumava, Vysočina a jižní Čechy: láká příroda, rozhoduje internet
Práce na dálku představuje příležitost i pro regiony, které nemají silný průmysl ani velké administrativní centrum. Na Šumavě, v jižních Čechách a na Vysočině přibývají lidé hledající klid, přírodu a větší obytný prostor. Zájem se soustředí například na okolí Českého Krumlova, Prachatic, Jindřichova Hradce, Třeboně, Telče nebo Žďáru nad Sázavou.
V těchto lokalitách ale levnější nemovitost sama o sobě nestačí. Rozhodující je rychlé a stabilní internetové připojení. Pro člověka, který vede videokonference, pracuje s rozsáhlými daty nebo obsluhuje zahraniční klienty, představuje nedostatečný signál stejně vážnou překážku jako špatná silnice. Obce proto využívají dotační programy na rozvoj vysokorychlostních sítí a snaží se přilákat poskytovatele připojení i do menších sídel.
Právě na Šumavě je dobře vidět rozdíl mezi obcemi s celoročním životem a místy, kde převažují rekreační nemovitosti. Chalupa může být pro práci na dálku vhodná jen tehdy, pokud k ní vede celoroční přístupová cesta, má vytápění a spolehlivé služby. Některé obce proto podporují přeměnu prázdných domů na trvalé bydlení. Jinde se naopak obávají, že příliv lidí hledajících druhé bydlení vytlačí místní z trhu.
Noví obyvatelé přinášejí peníze, ale také nároky
Výhody revitalizace venkova jsou pro obce zřejmé. Noví rezidenti platí místní poplatky a část daní se prostřednictvím rozpočtového určení daní vrací obcím. Roste poptávka po stavebních pracích, údržbě zahrad, restauracích, sportovních aktivitách a dalších službách. Když se přistěhují mladé rodiny, může se prodloužit život místní školy nebo školky, kterým by jinak hrozilo omezení provozu.
Více obyvatel ale znamená také vyšší výdaje. Obec musí rozšířit kapacitu vodovodu, kanalizace, školek, škol i svozu odpadu. V menších sídlech se navíc často staví rychleji, než vzniká veřejná infrastruktura. Nové satelitní čtvrti pak mívají minimum obchodů, chodníků a zastávek. Lidé jsou odkázáni na auto, což zvyšuje provoz a oslabuje původní představu klidného venkovského života.
Starousedlíci a nově příchozí se někdy rozcházejí i v očekáváních. Lidé, kteří přišli z města, požadují častější autobusové spoje, kulturní program nebo delší otevírací dobu služeb. Místní zase upozorňují, že obec nemůže během několika let nabídnout vybavenost srovnatelnou s krajským městem. Úspěšné obce se proto snaží nové obyvatele zapojovat do komunitního života i do plánování investic.
Budoucnost určí dostupnost a kvalita místního života
Analytici upozorňují, že práce z domova sama o sobě venkov nezachrání. Zaměstnavatelé po pandemii část flexibilních režimů omezili a mnoho lidí se do kanceláře vrací alespoň dva až tři dny týdně. Dlouhodobě uspějí především obce, které nabídnou kombinaci dostupného bydlení, rychlého internetu, dobrého spojení a základních služeb.
Významnou roli může sehrát železnice. Obce napojené na pravidelné vlakové linky do Prahy, Brna nebo Plzně mají větší šanci přilákat obyvatele, kteří nechtějí být úplně závislí na automobilu. Příkladem jsou koridory směrem na Kolín, Benešov, Beroun, Český Brod, Tišnov nebo Blansko. Tam, kde železniční spojení doplňují bezpečné cyklostezky, školy a zdravotní služby, se práce z domova stává součástí širšího životního stylu, ne jen reakcí na mimořádnou situaci.
Český venkov se tedy nerozvíjí podle jediné šablony. Některé obce se mění v předměstí velkých měst, jiné stavějí na přírodě, turistice a komunitních službách. Společným jmenovatelem je flexibilnější pracovní režim, díky němuž mohou lidé bydlet dál od zaměstnavatele. O tom, zda tento trend povede k dlouhodobé revitalizaci, rozhodne schopnost obcí držet krok s novou poptávkou a zároveň zachovat dostupné bydlení pro ty, kteří v regionu žijí po generace.