BNPL je zkratka anglického výrazu buy now, pay later, tedy „kup teď, zaplať později“. Funguje to jednoduše: zákazník si v e-shopu vybere zboží, poskytovatel služby za něj zaplatí obchodníkovi a kupující pak částku uhradí buď jednorázově po několika týdnech, nebo postupně v několika splátkách.
Na první pohled BNPL připomíná běžnou platbu kartou. Ve skutečnosti si ale spotřebitel vytváří krátkodobý úvěrový závazek. Obchodník dostane peníze hned, poskytovatel BNPL od něj inkasuje poplatek a zákazník si zboží odnese ještě dřív, než za něj skutečně zaplatí.
V Česku se s tímto modelem můžete setkat třeba u odložených plateb, nákupů na třetiny nebo splátkových služeb, které jsou přímo součástí platební brány. Nabídka se objevuje u elektroniky, oblečení, kosmetiky, nábytku i letenek. Některé služby vyžadují registraci a ověření identity, jiné nabídnou financování rovnou při dokončování objednávky.
Proč BNPL rychle roste
Za rozmachem odložených plateb stojí několik změn, které přišly najednou. Online nakupování se stalo běžnou součástí života, mobilní aplikace zkrátily cestu k úvěru na pár kliknutí a obchodníci hledají možnosti, jak zvýšit hodnotu objednávky. Odložená platba navíc psychologicky snižuje okamžitou cenu nákupu. Člověk tak místo částky 3 000 korun vidí například tři platby po 1 000 korunách.
Podle amerického Úřadu pro ochranu spotřebitelů, známého jako CFPB, využili zákazníci ve Spojených státech v roce 2021 prostřednictvím BNPL přibližně 180 milionů úvěrů v celkové hodnotě 24,2 miliardy dolarů. O rok dříve to bylo zhruba 16,8 miliardy dolarů. Úřad zároveň upozornil, že uživatelé těchto služeb mívají více úvěrových produktů a častěji se potýkají s finančními problémy.
Významnou cílovou skupinou jsou mladší dospělí. Ne snad proto, že by všichni nakupovali nezodpovědně, ale spíš proto, že častěji používají mobilní aplikace, nakupují na sociálních sítích a nemají dlouhou úvěrovou historii. Tradiční bankovní půjčka po nich může vyžadovat více dokumentů i času. BNPL proto působí jako rychlejší a méně formální alternativa.
Právě nízká psychologická bariéra je pro obchodníky výhodná. Zahraniční studie i analýzy regulátorů opakovaně ukazují, že lidé při odložené platbě utrácejí více než při okamžitém zaplacení. Konkrétní nárůst se liší podle prodejce a typu zboží, společné ale zůstává jedno: menší důraz na skutečnou cenu a okamžitou dostupnost peněz.
Bez úroku neznamená bez rizika
Nejčastější marketingový argument zní: první nebo všechny splátky jsou bez úroku. To může platit, ovšem jen pokud zákazník zaplatí včas a dodrží podmínky smlouvy. Jakmile se opozdí, může následovat poplatek za upomínku, smluvní sankce, náklady spojené s vymáháním nebo převedení závazku do dražšího úvěrového režimu.
Modelový příklad dobře ukazuje, jak se může i malý nákup prodražit. Zákazník si pořídí oblečení za 2 400 korun a zvolí čtyři splátky po 600 korunách. První tři zaplatí, poslední částku ale kvůli nedostatku peněz uhradí o dva týdny později. Pokud smlouva stanoví například poplatek 150 korun za opožděnou platbu a další náklady podle délky prodlení, skutečná cena už nebude 2 400 korun. Přesná výše sankcí se liší podle poskytovatele, proto je potřeba číst sazebník i obchodní podmínky.
Riziko se zvyšuje ve chvíli, kdy člověk používá několik služeb najednou. V pondělí si odloží platbu za boty, o týden později za telefon a na konci měsíce rozdělí do splátek ještě nákup elektroniky. Každá jednotlivá částka může působit zvládnutelně. Součet splátek ale může během několika týdnů dosáhnout tisíců korun, aniž by měl uživatel jasný přehled o všech svých závazcích.
BNPL navíc často konkuruje běžné kreditní kartě nebo kontokorentu. Uživatel přitom nemusí mít stejně dobrý přehled o tom, jak se tento závazek promítá do jeho celkové úvěrové zátěže. Poskytovatelé sice obvykle prověřují schopnost splácet a používají interní databáze, rozsah kontroly se však může lišit podle produktu, částky a místních pravidel.
Co se děje, když zákazník nezaplatí
Prvním krokem bývá automatická upomínka. Pokud k tomu zákazník poskytl souhlas, může poskytovatel částku strhnout z uložené platební karty nebo bankovního účtu. Následovat mohou další pokusy o inkaso, omezení účtu, předání pohledávky inkasní společnosti a v krajním případě i soudní vymáhání. Nezaplacený závazek může zkomplikovat také získání klasického úvěru, pokud je evidován v příslušných registrech.
Spotřebitelé často udělají chybu už při vracení zboží. Samotné odstoupení od smlouvy s e-shopem totiž nemusí automaticky znamenat, že se okamžitě zruší i úvěrová smlouva. Obchodník musí vrácení nejprve zpracovat a poskytovatel BNPL musí dostat správnou informaci. Do té doby může systém stále evidovat splatnou částku.
Podobná situace nastává také u reklamací. Když zákazník přestane platit jen proto, že reklamoval vadný výrobek, může se dostat do prodlení dřív, než bude reklamace vyřízena. Odpovědnost za vadu zboží a povinnost splácet financování jsou právně propojené jen za určitých podmínek. V praxi je proto potřeba komunikovat s obchodníkem i poskytovatelem a schovat si potvrzení o vrácení nebo reklamaci.
Regulace se zpřísňuje, pravidla se ale mění
Evropská unie přijala v roce 2023 novou směrnici o spotřebitelských úvěrech, která má zahrnout také část krátkodobých digitálních úvěrů a odložených plateb. Směrnice počítá s většími informačními povinnostmi, posuzováním úvěruschopnosti a srozumitelnějším informováním o nákladech. Členské státy ji musí převést do svého práva, takže konkrétní pravidla závisí na české implementaci a typu služby.
V praxi to znamená, že ne každá nabídka označená jako „odložená platba“ se bude posuzovat stejně. Záleží například na délce splácení, na tom, zda poskytovatel účtuje úrok nebo poplatek, kdo úvěr poskytuje a jak je produkt právně nastaven. Zákazník by se proto neměl řídit jen reklamním názvem, ale hlavně smlouvou, celkovou částkou k zaplacení a podmínkami při prodlení.
Česká národní banka dlouhodobě upozorňuje, že spotřebitelé mají porovnávat nejen úrok, ale také roční procentní sazbu nákladů, poplatky, sankce a podmínky předčasného splacení. U krátkých bezúročných produktů nemusí být RPSN jediným praktickým vodítkem, pořád ale pomáhá odhalit rozdíl mezi reklamou a skutečnou cenou financování.
Jak si nastavit bezpečné používání
Odložená platba sama o sobě nemusí představovat problém. Riziko lze snížit několika jednoduchými pravidly:
- Odkládat jen nákup, na který už máte peníze. Služba by měla řešit načasování platby, nikoli nedostatek příjmu.
- Sepsat všechny budoucí splátky. Přehled v kalendáři nebo rozpočtové aplikaci ukáže, jestli se několik malých závazků nesčítá do neúnosné částky.
- Prověřit sankce a poplatky. Důležitá není pouze nabídka „bez úroku“, ale také cena při opožděné platbě, vrácení zboží nebo neúspěšném inkasu.
- Nepoužívat několik BNPL služeb bez evidence. Každý poskytovatel vidí především vlastní závazek, zatímco celkovou zátěž musí sledovat zákazník.
- Při potížích jednat okamžitě. Kontaktovat poskytovatele ještě před splatností bývá účinnější než ignorovat upomínky a čekat na další sankce.
Rozhodující otázka před dokončením objednávky je vlastně jednoduchá: Kdyby možnost odložené platby nebyla k dispozici, koupil bych si toto zboží i dnes? Pokud je odpověď záporná, BNPL nejspíš neřeší pohodlí, ale zakrývá skutečnost, že na nákup v danou chvíli rozpočet nestačí.