Opálení není zdravý základ dovolené
Představa, že se pokožka „zdravě opálí“ a sama si vytvoří ochranu, je v dermatologii překonaný mýtus. Opálení vzniká jako obranná reakce kožních buněk na ultrafialové záření. Pigment melanin se začne tvořit ve větším množství, aby alespoň částečně chránil buněčné jádro před dalším poškozením. To ale neznamená, že kůže vyvázne bez následků.
Ultrafialové záření se dělí především na UVA a UVB. UVB paprsky způsobují hlavně spálení a významně se podílejí na vzniku některých kožních nádorů. UVA proniká do hlubších vrstev kůže, přispívá k jejímu předčasnému stárnutí a také poškozuje buňky. Obě složky mohou hrát roli při vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího zhoubného nádoru kůže.
Riziko se přitom nenapočítává jen během jediné dovolené. Podle dermatologů si kůže „pamatuje“ opakovaná spálení, především z dětství a dospívání. Významné může být i krátké, zato intenzivní ozáření – třeba při jarní dovolené u moře nebo během víkendu na horách. Sníh dokáže odrážet velkou část UV záření, stejně jako voda a světlý písek.
Podle údajů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny patří UV záření mezi prokázané karcinogeny. V Česku lékaři každý rok diagnostikují několik tisíc nových případů melanomu. Přesná čísla se mezi jednotlivými roky liší, dlouhodobě však kožních nádorů přibývá. Zároveň se zlepšuje jejich záchyt, takže pacienti přicházejí častěji v časnější fázi, kdy bývá léčba úspěšnější.
Co skutečně znamená ochranný faktor SPF
Označení SPF se vztahuje především k ochraně před UVB a popisuje, jak dlouho může kůže teoreticky odolávat zarudnutí ve srovnání s nechráněnou pokožkou. Nejde o časový násobek, který by člověku dovolil zůstat na slunci bez omezení. SPF 30 například neznamená, že můžete být třicetkrát déle na přímém slunci bez rizika.
Rozdíl mezi jednotlivými faktory je menší, než si mnoho lidí myslí. SPF 30 při správném použití zachytí přibližně 97 procent UVB záření, SPF 50 asi 98 procent. Vyšší faktor tedy není neprůstřelný štít, poskytuje ale určitou rezervu v situacích, kdy člověk nanese méně přípravku, než odpovídá laboratorním podmínkám.
Dermatologové obvykle doporučují širokospektrální přípravek s SPF 30 až 50. Označení „širokospektrální“ říká, že výrobek chrání nejen proti UVB, ale také proti UVA. Důležitá je rovněž odolnost vůči vodě. Ani ta však neznamená, že krém vydrží celý den. Po koupání, intenzivním pocení nebo osušení ručníkem je potřeba ochranu znovu nanést.
Nejčastější problém nespočívá ve výběru příliš nízkého faktoru, ale v malém množství přípravku. Na celé tělo dospělého člověka se uvádí přibližně šest čajových lžiček, tedy asi 30 gramů. Na obličej a krk je vhodné použít zhruba množství odpovídající dvěma prstům krému. Ochranný přípravek se má nanést přibližně 15 až 30 minut před odchodem ven a obnovovat nejméně každé dvě hodiny, při koupání a pocení častěji.
Krém není jediná ani hlavní ochrana
Současná doporučení více zdůrazňují kombinaci několika opatření. Nejlepší ochranou je vyhnout se přímému slunci v době, kdy je UV index vysoký. V českých podmínkách to bývá nejčastěji mezi pozdním dopolednem a odpolednem, zatímco na jihu Evropy nebo v tropech může být rizikové období delší. UV index zveřejňují meteorologické služby a nabízí praktičtější informaci než samotná teplota vzduchu.
- Stín: pobyt pod slunečníkem nebo střechou omezuje přímé ozáření, neodstraní však záření odražené od vody, písku či okolních povrchů.
- Oblečení: hustě tkané tričko, dlouhé rukávy, klobouk se širší krempou a sluneční brýle chrání spolehlivěji než vrstva krému nanesená nesprávně.
- Opalovací přípravek: nanáší se na odhalená místa, včetně uší, zátylku, nártu, hřbetů rukou a pěšinky ve vlasech.
- Čas: dítě ani dospělý by neměli zůstávat na přímém slunci jen proto, že použili vysoký SPF.
Zvláštní pozornost si zaslouží děti. Jejich pokožka je citlivější a spálení v raném věku může zvýšit pozdější riziko kožních nádorů. Kojenci a malé děti by měli být před přímým sluncem chráněni hlavně stínem a oblečením. Krém je doplněk, nikoli povolenka k dlouhému pobytu na slunci.
Opatrnost je na místě také u lidí se světlou kůží, velkým počtem znamének, rodinnou zátěží melanomem nebo oslabenou imunitou. Vyšší riziko mohou mít rovněž pacienti po transplantaci orgánů a lidé, kteří už kožní nádor prodělali.
Melanom může vypadat nenápadně
Melanom často vzniká z již existujícího znaménka, může se však objevit i na úplně normální kůži. U žen se častěji nachází na dolních končetinách, u mužů na trupu, hlavě a krku. Objevit se může také na chodidle, pod nehtem nebo ve vlasaté části hlavy. Právě tam bývá delší dobu přehlížen.
Při domácí kontrole se používá pravidlo ABCDE. Písmeno A upozorňuje na asymetrii, B na nepravidelné okraje, C na nejednotnou barvu, D na průměr obvykle větší než šest milimetrů a E na vývoj znaménka v čase. Varovným signálem může být také svědění, krvácení, mokvání, bolest nebo nová pigmentová skvrna, která se rychle mění.
Průměr šesti milimetrů není podmínkou diagnózy. Některé melanomy jsou menší, zatímco velká znaménka mohou být neškodná. Rozhodující je především změna. Praktické je jednou za několik měsíců pořídit fotografie znamének, případně požádat druhou osobu, aby zkontrolovala záda a pokožku hlavy.
Dermatologa je vhodné navštívit už při objevení nového nebo měnícího se útvaru, ne až ve chvíli, kdy začne krvácet. Lékař může znaménko prohlédnout dermatoskopem, tedy přístrojem, který umožňuje posoudit struktury neviditelné pouhým okem. U rizikových pacientů se používá také pravidelné fotografické sledování.
Prevence se mění podle situace, ne podle ročního období
Ochrana před UV zářením není pouze letní záležitost. UV záření působí i pod zataženou oblohou a při zimních sportech. Mraky jeho část zeslabí, spolehlivě ho však neodstraní. Na horách navíc intenzita záření s nadmořskou výškou roste a sníh ho odráží. Balzám s ochranným faktorem proto patří i do lyžařské výbavy, zejména na rty, nos a tváře.
Dermatologové současně upozorňují na rizika solárií. Umělé opalování není bezpečnější alternativou pobytu venku a nevytváří zdravý základ před dovolenou. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila zařízení využívající UV záření mezi prokázané karcinogenní faktory. Časté návštěvy solária v mladém věku se spojují s vyšším rizikem melanomu.
Obavy z nedostatku vitaminu D nejsou důvodem k cílenému opalování. Vitamin lze získávat potravou a podle výsledků vyšetření případně také doplňky. Dlouhé vystavování kůže UV záření kvůli vitaminu D přináší více rizik než užitku. O konkrétním doplňování by měli rozhodovat lékaři, především u dětí, těhotných žen a lidí s chronickými nemocemi.
Nejrozumnější strategií tedy není hledat „bezpečnou dávku“ opalování, ale omezit zbytečné ozáření a chránit se podle konkrétních podmínek. Krém s vysokým SPF má smysl, pokud ho člověk nanese v dostatečném množství a pravidelně obnovuje. Stejně důležité však zůstává oblečení, stín, sledování UV indexu a včasná kontrola měnících se znamének.
